O rybníčku

Z Brna je sem chvilka pouhá,
když je zácpa,bývá dlouhá,
Čebín,Kuřim,Hradčany,
a už nejsem naštvaný.

Je to tady krásná zem,
vím proč jezdím právě sem.
Tišnov,potom Doubravník,
nad benzínem otazník.

Natankuji proto více,
a už je tu Nedvědice.
Oknem kouknu na hrad znova
a už pádím do Ujčova.

Vysadím ještě na rozcestí,
babku,co šla pro klestí.
Mám hold štestí od kosti,
na dívky třetí jakosti.

Před Ujčovem,rybník,nádrž,
neplavče však pozor,zadrž.!
Až tě nemusí rybáři se splávky
tahat ven udicí za plavky.

Ale jinak všichni do ní,
rachot jako dupot sloní,
je tu voda,na dně bláto,
hlavně při hrách stojí za to.

Máme ho pak všichni všude,
přesto za rok zase bude,
koupou se tu ryby,lidé,
A jak říkám spousta vody,
nejsou tu však žádné schody.

Je tu jenom stavidlo,
to nám pohled nabídlo.
Holky ho tu denně krásní,
kouknem, a jsme všichni jasní.
Kdopak tyhle krásky vlastní,
a večer jim říká zhasni.

Tohle to mi jasné není,
a i kdyby,co se změní.
Odskakuji z představení,
a už za mnou voda pění.

Však sotva se nade mnou otevře hladnina,
běda,já koukám jim upřeně do klína.
Tolik krásných štíhlých zadků,
to je něco pro mou kladku.
Však přitahuju uzdu fantazii,
a věnuji se raději poezii.

Hoši na přehu uvažují kladně,
sotva holka vyleze,
hop a už je na dně.
Žádné to však nevadí,
i když jim cyklus neladí,
voda,ta je ochladí.

Občas nějaká zaječí,
"měli byste se stydět",
oni však v tom pokračují,
dokud je na to vidět.

Já omlouvám se přátelé,
mobil mi zvoní na těle,
nikdo se na mě nezlobí,
vždyť ráno vstávám do OBI.

Pak rozprchnou se přátelé,
po dvou mi z okna mávaj,
co jedou domů provádět,
to jenom blázni hádaj.

Však zítra tu budou nové zadky,
jistě svádět nové kladky.
A že je to blázinec,
proč ne,vždyť je červenec.!

---