Zlatý déšť

Říká se, že jednou tak dlouho pršelo, až se dalo všude jezdit jen na lodičkách. Někde pak voda neopadla dodnes. Třeba jako v Benátkách, kde mají místo silnic jen cesty, po kterých plují lodičky. Na těch se tam cestuje z místa na místo. To ani zas tak moc do naší pohádky nepatří, já jen, že je to docela legrační a hezky město.

V té době, když tak moc pršelo a každý měl dost toho mokrého počasí, se prý najednou drobně rozpršel zlatý déšť. Nebyly kapky, ale malé květinky. Popadaly na mokré větve stromků a tam se třpytily spolu s kapkami, jen tak pro radost. Tak snad někdy  pršel zlatý déšť. Kdo ví. Jenže byla to  paráda jen na chviličku. Škoda, že nikde nekvete takový stromeček, říkali si všichni.  Další jaro, až opadla voda, na některých zahradách rozkvetl zlatý déšť. Kvete brzo na jaře a je to opravdu krása, protože nikde ještě dohromady nic nekvete, ale trvá jen chvilku. Pak stromky zezelenají a rostou celé léto zeleně. Myslím, že zrovna z toho důvodu lidé vymysleli ohňostroje, aby se mohli dívat, jak z oblohy padá zlatý déšť.