Kromobyčejný odchod Puštěkeho z Bluhu

Křivý plamen hoří hbitě,
plachý jelen volá dítě,
tolstolobik hučí v moři,
podupán mořskými oři.

Oči hlísta drze hledí,
vakovlk jen smutně sedí,
rytíři teď spadlo hledí,
papežové to už vědí.

Kolos losuje o rosol,
ploskonos mu hraje
na harfu
a zběsile hýká,
i tebe se to týká,
kopytem tě krtek kopne,
pan Puštěke knoflík dopne,
z domu vyjde,
zakopne,
ze skály padá,
bečka,
dole po něm zbyla
jenom mastná
tečka.