Průjem

Průjem

Ani nevím,

zlato moje,

kolik už jsem přežil újem.

Tiše hledím

na to, že je

všechno jeden velkej průjem.

Kolik ještě

zbývá času

na dohrání tragédie.

Kolik deště,

světla jasu,

hořkosti a bolesti je.

Nechci mlčet

a dívat se,

jak se mi můj život sere.

Lépe mečet,

ozývat se,

když mi někdo něco bere.

Vědět o tom,

co mě čeká,

nikdy bych se nenarodil.

Nebýt přitom,

jak svět heká,

jistě bych teď nemarodil.