Pomoc!

Pomoc!

Mé slzy se míchají s se slzami nebe. Stékají po mé tváří, ale nepomáhají mi zbavit se bolesti. Tak na co jsou? Bolest je stále stejně velká, bodavá a zoufalá. Řasenka se mi roztekla po tváři, ale to je fuk. Je mi jedno, že se lidé otáčejí! Co mi je po nich, já pro ně jsem jen bláznivá holka. Ne bytost vystrašená, zoufalá a toužící se zbavit toho břemena. Ale to nejde, něco dokážu říct mým kámoškám, ale je tady to ale . . . . . Něco nejde ven, stydím se, cítím se špinavá, . . . . . .  Špinavá a ostatní tak čistí, zářivý . . . .  Září tou čistotou, ale já? Šedá, ponurá, jiná . . . . .  Je tu i pár stejně šedých, ale to není vůbec utěšující, protože vím, jakou bolest cítí, . . . . . Jak se ji zbavit? JAK? Smrt, ne nepomůže, . . . .  bude mě to pronásledovat dál. Možná déšť mě umyje? Ale spíš ne . . . . . . . co říct? Jedině. . . . . . . . . . . . .POMOC!!!!!!