včera

holo:ďakujem ďakujem

ou ou Nihillou

ďakujem vám obom opici i renasovi ďakujem

mam obrasofku z papiera, halelujaaaaa

minim: kokote tys nejaký zaostalý,..a kde to žiješ? ..ahá!..že ty nemáš obrazofku z papiera, to ty že len tak, snáď niekoho dodrbať..?-teda mňa asi- minimminim..horempádem, ja som to písal na papier, pak až som to prepisoval do kompíku ako hovoríš

hrb:ako outlajna?či čo? ale ďakujem

nikoho nikdy nijako nic

ale ale maxime, a ty žiješ?notototo.. a dielo?nebudem sa radšej vyjadrovať..

minim: ale predsa ďakujem

opica: aj tebe ďakujem ďakujem

Je to hodně civilní, tím myslím, že v rámci kategorie "smíšené verše" bych čekala víc té poesie, případně i náznak rýmu, zvukomalby. Tohle je spíš báseň v próze. Ale jako zachycení té myšlenky, bezmoci či zoufalství mě potěšilo, že to není patetické. Je to prosté vyjádření a tím silnější. A ještě drobná poznámka: Myslím, že děkovat každému oslu, co pod Tvým textem provede pokus o vtip, je zbytečné. Chápu, že jsi vděčný za každého čtenáře, ale upřímně řečeno, někteří ti čtenáři stejně jako by nebyli.

nihillo fakt iba ďakuješ a vlastne nemáš začo no mne určite nie nedám tip ´ni bohovi HAň!

nihilo pokracuj v pisaní a vyser sa na kokotov jezis mi to uz hnusne zacina pripominat tie prijebane esemesky v mojsejovcoch: ex nihilo ty to vyhrás, ty to zvladnes a podobne

rené, ty si kuskokota, ty si moj favorit na vypadnutie ty horolezkyňa, ty Slovák jožo ráš kto chce byť v dome? ja chcem byť v dome?

a nihillo, ty čo čo ty a mojsejovci, há?

nihilo sa o kokotinach bavit nebude a basta

nihilooo!