básnička na černým papíře

teď

sestřička napsala básničku do dlaně,
na dlani kapička stékala ke straně,
na straně básnička končila náhle,
dvě slova se táhle zapletla
a ptáci si létali nad mrakem.

Smotaná do uzlu volala k sobě,
jedno po druhém, ke mně i k tobě,
protekla prsty a chladila na kůži,
jen aby nezvadla, neusla na růžích,
a ostny je zpřetrhaly.

---