...zivot je tak krasny...

ja vim, povidka to neni, ale kam to zaradit: reportaz? medajlonek? uvaha? no kazdopadne to neni blbustka asi....tak mi poradte kam s tim?

Dnes celou noc prselo, kapky vytukavaly svoji ukolebavku na okenni rimse a ja zachumlana do periny znovu usnula......tak jsem po dlouhe dobe, opet zaspala, otevrela oci a zamirila na display budicku a zase je zavrela, to co jsem videla me nepotesilo.......neeeeee.....urcite to jeste vsechno stihnu, splasene vyskakuji z postele a v koupelne zjistim, ze bych si kazdopadne mela umyt vlasy... ted ??? ...tak pozde .... no, nejak to stihnu.....v cuku letu jsem to vsechno zvladla, jenom ta ofina s tou musim jeste neco udelat.....vyfoukavam elegantni vlnku ...stoji me to vecnost a velikou namahu...vyrazim do kuchyne....popadnu pytlicek s ovesnymi vlocky, protrhne se a obsah se sype po cele lince a po zemi, necham to lezet..... snidani vynecham......sako, kosicek, klice.......ohhhh, kde jsou klice, jezis tady visi klicu ?????, ale moje ne.....NEIN !!! co ted...obracim tasku naruby...vsechno se vali na koberci...nejsou...NEJSOU ....ne, tak to tedy do te prace ani nemusim, na tech klicich visi chipp na zaznamenani prichodu a odchodu.....asi bude nejlepe, kdyz nahlasim snad nemoc, dovolenou, nahradni volno, ale co s mym dokturkem, ktereho provazim pet let univerzitnim zivotem a on ma dneska promoci.....neda se nic delat, ja ty klice musim mit.....tik ...tak....tik.....tak....tik.....tak...., kdyz nekde stojim a na neco cekam tak ten cas vubec neutika a ted leti......najednou je vidim, jsou v zamku dveri, ale zvenci......no hurrrrraaaaa, tak ted bych to mohla stihnout...... volam na psa: okamzite dovnitr, ale je stary, hluchy a ocurava smrcky v celem okoli, musim pro neho osobne......venku je vitr a leje v silnych provazcich z cerneho nebe.....ciao ofinko..... Konecne sedam do auta, vyrazim bleskem, proletnu prvni zatacku a druhou a jsem na hlavni, provoz je silny.....je take pozde, kazdy se coura, jako kdyby jeste spal.....neeee, neda se nic delat, rezu rohy a zkracuju si cestu pres les, normalne by to byla krasna cesta, ale .....co se to deje?.....tocim se na mokrem listi, zu nic neovladam, hlavou mi proletne vterinova myslenka, kde vlastne skoncim, v prikope, pri nejlepsim na te male loucce nebo snad na prvnim strome ????!!!! Proboha proc ? .....ten zivot je tak krasny a tak blbe musi skoncit...neeee..... jak se to rika?.....aha povolit brzdu...pustit brzdu uplne.......vybrala jsem to, vjizdim opet na hlavni a jedu jako s hnojem , pomalicku si to sinu vpred a najednou mam tolik casu a cely zivot pred sebou, kazdy na mne troubi, tuka si na celo a ukazuje mi prostrednicek v jednoznacne gestikulaci...... Hejjjjjj, mne je to jedno, ja prezila o chlup J

---