a co bys kdes

co na to říct - resp. dodat - ono - je to asi P o e s i e - tomu moc nerozumím - se omlouvám

co na to říct - resp. dodat - ono - je to asi P o e s i e - tomu moc nerozumím - se omlouvám

Týjo, přijde mi taková jakoby jiná, moc silná, působící, zakousávající se......t*

Uniká mi.

takový celkem chaotický povídání - překvapilo - od Tebe ( jako že horší - ehm )

cože jakože ehm? po dlouhém rozmýšlení jsem ti ji chtěla věnovat jakože ehm cože teda nebudu

zvědavče, děkuju za názor a za čtení a za slovenský názor, který jsem si musela číst několikrát, abych mu alespoň zčásti rozuměla, ale doufám, že jsem pochopila, a tedy ... velmi vďaka craerassy, vím, proč jsem ji sem dala v neděli, vím, co v ní mám já - chápu, že tam můžou být osobní věci (a jsem schopna si to připustit), i když je to pro mě novum, protože si pamatuju jiné věci, které byly brány čtenáři jako fakt ... tedy: žádná zdrženlivost, jestli v tom logika je myslím, že když už, tak je v ní sešeříno, tak trošku fackování budoucnosti a taktéž díky, jsem ráda, že jsem tě ještě neomrzela a ty mě nadále čteš neoOpico, když myslíš. StvNe, doufejme, že i příště ti bude unikat.

nene...mě neomrzíš..prostě se mí líbíš tak, jak píšeš a já si zase jen tak hledám a baví mě ty obrázky...jen, aby tebe neotravovalo, jak tápu:-)

pro mě to tápání má výpověď, a proto si jí vážím tečka, končíme - už se nebudeme plácat po rameni; úsměv

ja ti dneska nevim, slovo rozumim pouzit nemuzu, tak obecne par pekny obratu, obsaho nepsana pro me me tak napadlo, ze slova cloveka strasne moc omezuji, at se snazis rict cokoliv, nikdy nemas sanci rict, co mas na mysli, jak ti je... nechci mluvit, chtel bych se dotykat, aby kazdy mohl citit co a jak se mnou mam rad slova, ale vadi mi jejich nutnost

to je dobře - zasloužím si krásnější .. ;-) a Ty taky - chápu to a proto raděj nepíšu .. a kovařík mě má rád za to, že jsem ho poslal do pryč .. ;-) chjo

Vinki, a chceš něco říct? Už dlouho si tu používám svůj kód, který vypoví tomu, kterému je to věnované. Asi tuším, že tu jen paličatě dupu, když jste se nějako sešli ... konkrétní výpověď má asi jen určitě posluchače ale na druhou stranu je fakt, že ta omezenost v tom je - vždy, když se snažím něco říct, vyjde z toho ale úplně něco jiného Honzo, to všechno je moc hezké, ale já tě asi pošlu do pryč s entrujícími řádky! Krásnější už být nemůže, to už jedině sprostá ... Ale možná, že mě ještě dneska políbí! můza a já ti sem napíšu tvou báfeň ....

jenom velkej úsměv pro Tebe tady jeden mám - a měj se pěkně

Mno, tys měl vždycky obrácený kapsy (a prázdný), viď? A koukám, že ti blbne slovosled jako mně, tak ahoj.

omlouvám se; blbě jsem si hrála a smázla to vím, kdo mi psal a děkuju

vytloukla jsem barokní den ze skořápky a nechala ho opadat Já Ti toho TIPíka pošlu ještě jednou. Tohle dílko si ho zaslouží.

Pěkný.*

Zase jedna moc pěkná. tip

krasne venovana:))) t nemam co dodat. Cetla jsem ji doklonce bez bryli:)

víš Vítězslave, je škoda, že to tak cítíš, ale i kdybych sebevíc chtěla - asi bych žádného slova jen tak zbůhdarma nevykopla, ale i tak díky, že jsi to napsal díky všem, těší mě to

moc***

neoOpico, vím, co máš na mysli. Tip, típek, T, hvězdičku, *, první zaškrtávací políčko ... nevím ačkoli bych chtěla pomoct text rozšifrovat (je-li vůbec zašifrován) a vysvětlila ti ho, ale mně by bylo snad příjemné, kdyby mi každý čtenář napsal, jestli to byla nebo naopak nebyla ztráta času. Jakože tohle je vždycky moc hezký, ale mému pocitu to nepřidá. Tak asi. Díky moc. a díky všem.

:) ja si len domýšľam, že si povedala nejaké slová, ktoré boli až "priveľmi úprimné" a možno tvrdé, predstavujem si, že niekto vykričal čosi, o čom sa nehovorilo, asi Ty ale je to len pocit zo slov a neviem že by tam bolo priveľa zbytočných slov? ja by som povedala, že pre mňa skôr primálo vysvetľujúcich ak má báseň priniesť len pocity a to moje, tak potom je perfektná, okrem mojich pocitov mňa však zaujíma vždy i človek, ktorý tie slová pospájal a jeho pocity, som rada, ak ich dokážem dešifrovať :)

worry...dáváš mi zabrat, víš...obracím ji stále..jednou v ní vidím světýlko a jindy tmu...nacházím v ní pocity tepla, které odplavuje cosi...jakoby něco, co prožívám, nebylo opravdové nebo očekávané...rozčarování se mi tady nabízí jako to slůvko.. jakoby to smazal příští den nebo pocit poté, co se to "cosi" událo...dorůstá mi splav...odchází ze mě něco..odcházím já čím více hledám, nacházím, poznávám? hlasem byla voda pokřtěna... můj neznámý? někdo, koho jsem pustila do svého světa? kam vhánět slunce...přijde mi jako velmi silný okamžik této básně...cítím tady neuvěřitelný smutek, osamělost...a konec...věnovaná...přikládám si ho k básni jako završení toho, čím procházím...jsem já ta věnovaná? jsem tím, co bolí jako přijímaný dar i jako darování čehosi.....? nezlob se, worry, znáš mě, já jsem plná otázek, ale každopádně se k ní ještě vrátím, protože si potřebuji dohledat to, co mi schází...krásná je...**