Slívivka kvurotuřet

tak dobře, vlastně to bylo zcela jedno kdyžtak to rtoitž bylo totožnéá, ó tohle bylo když jsme slyšeli vojtův hlas na dně oceánu v našich čárkách,,,  kvurotuřet, řeklo kuře a chcíplo, to nebyl konec to byl nový skácený les v představách slepice, jkfhwirvetgáeýt, proneslo kuře zniovu a zklátilo jeho předka v polí ch, vžžžžžžžžžžžž cítili všichni stejné vibrace, ale byla to jen kuřecí slova, byla to jen slívivka když odumřelá sehnala pitivo v podobě jogurtu,jogurt  "nikdo-mi-nevěří" slívivka byl zde a útočil, ua skříplo to v nemachápajícím mozečku slívivnice slinice, a to všechno sme CÍTILI v vražda vražda vražda, malý muž na ta slova nereagovali když zemřel jako dítěčko v malinlililinkaté hodspůdce v leswíčku ya domečkem. rstl tam máček, houbičky, zvířatka, kuřátka a všichni byli veselí a hravíííí kvurotuřetkvurotuřetkvurotuřetkvurotuřetkvurotuřetkvurotuřetkvurotuřetvkvurotuřet, kuře jsitěm to v smyslu mělo záchvat.

tomua si nikdo nebude rozumjet, akle je to silný příběh a dalo by se to zvrhnout jesště víc. ano zvrhnemetovnačích pesech.

je to kvurotuřet a nikdo to nevyvrátí. tečkatečnatečkavnás