Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ZTRACEN

19. 12. 2000

872

Autor

Čučorád

Jak už je mým zvykem, tak je tato báseň staršího data (i když ne moc).

Copak je to láska, kdo může pomoci. Kdy na duši dlí vráska, jsem vězněm bezmoci. V života bouři, zmítaný sem a tam. Po přístavu toužím, v něj snad zavítám. Pak duši uzdravím a srdce okřeje. Provždy už roztavím bezcitné závěje. Ty nánosy strachu, jež nitro halily. Co milý můj brachu, tak zabrat dali mi. Jen jednu radu, smutně si žádám. Kdepak v tom davu, ten přístav hledat mám ?