beznaděj...

z radosti a smutku na rozdávání

Pnutí co nutí pšoukat,
v klavíru ve víru roztržky
smutné sonáty si broukat.
Na zemi zdá se mi o tobě, Naděje -
zda se mi naleje osvícení...
Osvícení, jenž pramení z moudrosti,
z mých snů dosti
a radosti na rozdávání.
Studená vyhaslá hvězdo má,
nezlob se, nechci se oddávat,
raději rozdávat a tím i poznávat.

---