Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Uprostřed vody malý kámen,
co dala ho tam maminka,
kdyby tam nebyl, byl by amen,
se zvířátkem jménem Aninka.
Povím Vám příběh o Anince,
co žila u nás na dvorku,
v bazénku malém co máme u nás
vedle stromu u domku.
Maminka, tatínek – ne ty moji,
ale naší malé Aninky,
přestěhovali se k nám do bazénu,
hned vedle jedné rodinky.
Žili tam tiše, potichounku,
až bylo to tak dojemné,
ale chybu jednu udělali,
neplatili nám nájemné.
Postupem času pozvali si
i přátelé své z ciziny
a když ses do bazénku koukl,
myslels že máš vidiny.
Místo aby to vyrovnali
a přišli platit účty svoje,
pozvali si z té ciziny
přátelé hnedle troje.
To tatínkovi praskly nervy
a řekl, už je toho víc než dost,
vždyť oni jsou horší – nežli říkám
nevítaný host.
Vzal tedy kyblík plný chloru
a šel ho do bazénku lít
a čekal jenom malou chvíli,
co se potom bude dít.
Chlor se tak rozlil po hladině
a vesnici jim zatopil,
kdyby chtěl někdo ve zdraví si přežít,
aby si hodně zapotil.
Všechny to zabilo, ale jedna
jediná to přežila,
plakala strašně, když její máma
v chloru se sprostě topila.
Aninka naše našla kámen
a tiše seděla tam na hladině,
takže vlastně přežila
jen Aninka malá BAKTÉRIE.
Písmák