Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

" Nechte si chutnat II "

08. 06. 2005
3
0
2814
Autor
celer

...Válka žije....

  "ÁÁÁÁÁÁÁ!!!!"zakvičí histericky babina.

"Zabte jííí záábtéé jííí!!!!!!!"řve v agónii a snaží se vytrhnout z drtivého sevření řetkve.

"Sundééjtéé jíí tze mnewšrt.....áááááááá!!!"

Po několika vteřinách krutého boje je babina doslova rozmačkána o zeď. Z vnitřností (vedle obvyklé žlutozelené šťávy) vypadne obrovská spousta zeleniny. Lehce natrávené. "Udýchaná" masitá řetkev se otočí na chumel vypelichané zvěře, co se krčí v koutě.

"Ještě zaplatíte, tenhle SADOžrout nebyl poslední, vy vykuchaní opelichaní svrabokožci...ještě se setkáme.." dodala plytce a odplivla na zem kus jakési šlachy...

 

(Několik dní po masakru..)

 

ŘETKVOŇKA pomalu ulehávala do měkkoučké podestýlky z čerstvého HLINU, a slastně odfoukla.

"ŘETKI?? Pojď si už lehnout, cvalíčku..Pojď už!" zaznělo tmou..

Starý ŘETKIN se otočil na družku: "Hned jsem u tebe, drahá...jen Klidně spi..já se přivalím.." a dodal přiblblý úšklebek zlosina, který ovšem ŘETKA neviděla.

Jakmile usnula mohl se vydat na SRAZ. Noc byla temná a měsíc mněl barvu krve..Krve všech těch ředkví, které padly za oběť hnusným a obžerným SADOžroutům a Zvířatům, špinavcům opelichaným..No vlastně tak krev by mohla být i jiné zeleniny, pomyslil si ŘETKIN...přeci jenom táhnou za jeden provaz..

Kulil se pomalu nocí a zpíval si tu starou Řetkví :

 

Hó, hó, hó až příjde jednou čas..

hou hej hou, až zaduní nám motyka,

hej hou, hou hej hněv ozve se zas v nás...

 

"Psssss!!! Co tu tak řveš, sakra?!!"ozvalo se cosi pod jeho nohama...

"Dívej se kam šlapeš, šmejde!" afektovaně..

Když se ŘETKIN pořádně rozhlédl, spatřil pole brambor připravené k útoku na nedalekou farmu..

"HERGOT, člověče zařaď se k řetkvím, né?? No, co tak čumíš? Jsi snad Brambor?? D.ě.l.e.j!!!!"

ŘETKIN celý zmatený, vyhledal nakonec svoji skupinu a zaposlouchal se do rozkazů..

"Nic extra, miláčkové...jen si pamatujte, že musíte zničit vše, na co příjdete...do posledního SADOžrouta a posledního vopelichance..TAK DO TOHO!!!!

V tu ránu se přes pole začala valit jedna velká temná skvrna zeleniny. Asi v polovině uběhlého úseku se k nim přidala zalenina a skupina CELERU.

Nicnetušící rodinka farmářů spokejeně srká zeleninovou polévku. Dnes byl velmi vyčerpávající den. Talířky se schovají a přichází hlavní chod, na který se všichni celý den těšili - MASOVÁ NAKLÁDAČKA.

"Cítíš to?"pootočí se vepřová hlava s vykuchaným a placatým kožichem, který tahá za sebou, poslouchajíce za dveřmi.

"Jo, vepřové a jehněčí,,......možná taky zvěřina:....grrrr..ZVĚŘINA.." začne se vztekat děravý kamzík...

"Héj kluci, pojďte, rychle!! Až řeknu TEĎ, vyrazíme dveře a rozsekáme je na sračky...Háááááééééééééééýýýýý!!!!!!!"

"TééééééééĎ!"

Obří masa zeleniny je již jen několik metrů od dřevěného stavení..

Nejtučnější ŘETKEV zvolá: "ZAbtéééé jééé všéééckýýýýý!!!!!!" a neuvěřitelnou rychlostí se do malé světničky vřítí legie krvelačných bestií..

Malá rodinka se nezmůže na žádnou reakci. Matka rodiny histericky vykřikne a zapiští zrovna  v okamžiku kdy kolem ní letí usvěvavá hlava jejího dvanáctiletého syna. Otec se pokusí bránit  starou židlí a rozmáchne se. To ovšem udělal velkou chybu, neboť rozmach židlí je brán jako útok na nicnetušícího kamzíka stojícího za ním. Ten se velmi prudce rozlítí a vrazí své miniaturní růžky otci přímo do páteře. Otec se ve smrtelné křeči zhroutí na tělo své ženy, která byla zaškrcena výhonkem cibule a celeru. Kolem malé dcerky letí hlava prasete sťatá řetkví..následovně je několikrát probodena parožím a rozsévá všude kolem sebe velké krůpěje čiré, sladkoslané, lehce pikantní šťávy..Z poza dveří se vyřítí kohout a má dvě skleněná očka, což mírně zmate brambor, dusící jezevce při podlaze..Kohout se bramboře s chirurgickou přesností zaklovne do hřbetu a brombora jezevce upůstí. Malou chvilku jí trvá, než kohouta setřese následovně zadupne pod prkna podlahy...místností se nese psychadelický řev zeleniny a mrtvolné skřeky vycpanin.Boj stále trvá, jen s tím rozdílem, že tu již není nikdo proti komu by se dalo bojovat a tak si obě dvě strany začnou všímat ztrát a v jakém že to vlastně válečném poměru jsou a nanovo započnou masakr...Tentokrá SADO vs MASO. Hektary šťávy cákající všude kolem, oblak chlupů a peří, neskutečný zápach krve, vycpanin, uhnilé zeleniny a lidských výkalů. To vše přináší tak litý BOJ, jako zde.

Když je masakr v nejtužším bodě, rozrazí se dveře a do místností vjede šílená stařena na elektrickém křesle v RUMĚNNÉM kabátě. Je sešroubovaná zvláštním systémem kloubů a mechanismů a od hlavy ke krku ji vede masívní hydraulický kužel namazaný vazelínou. Na klíně má asi tucet podivných bílích kostiček z plastelíny. Na kostičkách je spousta malých blikajích budíků a drátků. Stařena přehodí hlavu na druhou stranu a s neuvěřitelně idiotsky odhodlaným výrazem řve :

"Tááákkk, vy hnusná bando!!! JE KONÉÉÉC!!!!Háhhahahahaha!!!!" chechtá se stařena..

"Ale babi? Co tu děláš??" táže se kamzík....

Po místnosti se rozlehne ohlušující rána a zablesk proudu světla...

Všichni účastníci bitvy se okamžitě rozloží na malé částečky a shoří...

..jediný kdo se zachrání je titanová konstrukce elektrického křesla a malá cibulka na zbabělém útěku...

..jelikož je dostatečně daleko od exploze, nic se jí nestane..jen se vykulí na zem..

..Náhle jí oslepí prudká zář, kdesi z oblohy..Cibulka se ani nehne a překvapeně zírá..

..Nedaleko přistane oválný kovový předmět o velikosti lodě..

..Chvilku se nic neděje..

..K cibulce přistoupí malý, zelený mužík s mandlovitýma očima a miniaturníma ručkama..

..V jedné s těch miniatůrních ručiček drží malou placatou plastovou krabičku...

..předá ji cibulce, nastoupí s úsměvem do válce a odletí někam do hvězdné peřiny..

..cibulka se s údivem zadívá na krabičku: ní stojí ..E 588, E 655, E157, E 899.....

.. mrkne na čirou oblohu nad ní  a s úsvěvem  pohlédne nové, krásné a mírové budoucnosti do tváře..


fialowa
13. 06. 2005
Dát tip
jednička je lepší, ale - tady se mi líbí, že do děje zapojil's sebe, celere, a dokonce ses podílel na vraždě :) výrazy týkající se řetkví jsou vynikající!!! ***

Vitex
09. 06. 2005
Dát tip
dialogi se mi nelébé... ale jinak paráda... *

celer
08. 06. 2005
Dát tip
avi zvonku...

celer
08. 06. 2005
Dát tip
avi Reb

JeanJoche
08. 06. 2005
Dát tip
No...kvalitám jedničky se to nevyrovná, ale to už je úděl každého pokračování... Celerku...zdá se mi to příliš překombinované...i když se mi to příjemně čte...

celer
08. 06. 2005
Dát tip
..páč je to úchylná recese...

JeanJoche
08. 06. 2005
Dát tip
Rozumím...přesto bych třeba vynechal ten odstavec ŘEDKVOŇKA, přijde mi tam úplně zbytečný...ale je to Tvoje dílko...

_Rebelka11
08. 06. 2005
Dát tip
Tak nějak souhlasim s JeanJoche, dvojka je dobrá zeleninová (mňam, jak já miluju zeleninovou oblohu :-D), ale jednička byla asi fakt lepší... "Jsi snad Brambor?" :-))) to mě zase rozesmálo (já vim, že je to obyč věta, ale v tom textu - super :-) ... třeba příští příběh bude o titanových konstrukcích :-)))*

romale
08. 06. 2005
Dát tip
Háá, Tys fakt hovado, typ jak sviňa!!!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru