Líbali jsme se

Líbali jsme se v sichravém říjnu
míjel nás každodenní shon,
do malinké antikvy
z které hrál charleston
utíkali jsme se schovat,
protože běda,
v bouři se líbat
nedá.

Líbali jsme se nahlas i potichu
tiše, jak rusalka,
když běží po mechu.

Líbali jsme se pod sochou Davida
Michelangelo na benjo hrál,
záviděl naháči,
že se k nám nepřidal.
A stál tam jak z kamene
protože běda,
kámen se líbat
nedá.

Líbali jsme se ráno i v poledne
bouřlivě i klidně
jak moře bezedné.

Líbali jsme se spolu na náměstí
když míjel nás májový průvod,
ze srandy i pro
sebebanálnější
a pitomější důvod,
protože běda,
bezdůvodně se líbat
nedá.

Líbali jsme se v zimě i v létě,
když k svátku kytku
dává Květa Květě.

Líbali jsme se za polárním kruhem,
okukovali nás lední medvědi,
a snědli nám lůj.
Ti medvědi, co nevědí,
že pak praská ret,
protože běda,
v mraze se líbat
nedá.

Líbali jsme se pomalu i v spěchu
když ňadra zvedaj se
pod vlivem dechu.

Líbali jsme se horizontálně i vertikálně
jako roztřesené tahy křídou,
kdy těžké chvíle
na profesora přídou,
že studenti se neučí,
a raději v náručá
zjišťují, že běda,
bez deskriptivní geometrie se líbat
nedá.

Líbali jsme se nahoru i dolů,
jako permoník,
co narušuje štolu.

Líbali jsme se prostě všude,
protože běda,
nikde jinde se líbat neda.