Panelákové bluess

Už jsem zapomněl na hukot výtahu,
když vrací se domů ožrala,
na vůni šňůry v sušárně,
když vlhkem mírně přezrála.
Na spáry mez panely
Na botonovu alej paneláků,
plastová okna v úrovni mraků
na bytová družsta
i fotbalová mužstva
na betonovém plácku
i na křik racků
od Orlice
a na pravo jsou Malšovice.

Už jsem zapomněl, jak každou neděli
jsem trávil odpoledne na balkoně
a pouštěl dolů morče
v klícce na siloně.
Na pohledy zvrchu
Na výšku pětatřicet metrů
s anténou houpají poryvy větrů
na sídlištní konzumy
i rozumy
důchodců od vedle
a záclony vybledlé,
že nikdy více
neuvidím napravo Malšovice.