Konec

Smáčím své prsty v trojném bodu vody

a obzory se plní zlatem

Pak potemní

Ohlédnu se za sebe a vidím štestí

definovatelné každým denním chlebem a dokonce i jakoukoliv bolestí

Přede mnou není nic, to znamená nový začátek

Chce se  mi zastavit a povznášet se takhle nad sebou do nekonečna

Život přeci není nikdy tak zlý, záleží jen, jestli se umíte dívat na film

Ale prázdné nádoby jsou od toho, aby se znovu naplnily

Takhle je to pořád- vylít a nalít

Možná, že tohle je život

A tak zítra vstanu a zas půjdu sbírat do své nůše sračky a diamanty,

abych se mohl na svém dalším konci nostalgicky pousmát nad jejím obsahem