Provar s kachnů a továrnů

Kedy tu vidim stalej tolik basniciek vždy vzpomenu na to kedy som si namlůval moju starů.
To tehda obcas vychadzeli nejake basnicky v Čtyřlístku alebo v Rudom práve, tak som ju vždy vzal, trochu malo poopravil, aby bola len trochu zamilovana a dal som ji to. Ono ji to nedochadzelo a ona ma za to mala ráda. Až jednů som zas takto predelaval baseň a tovite dřivej to se psalo len o samej tovarně, dělnicich a Sovetskom svaze. A tas sa stalo, ze som to nejak prekuk a ked som ji tu basen dal spadol ji usmev. A od te doby bolo po basněni, páč tam stalo: "Ako sa mi lubis nejkrasnejši mezi všemi, ked ma každy den spolu s dalšimy dělniky do svého lůna přijmaš má milovaná TOVÁRNO".
Však koniec to mizi nami ještě nebol. Nejhoršie zážitok mam, keď som šel prosiť o jeji ruku. To som tenkáť prijel k nim do dědiny a samozrejmě uprostred navsi rybničok a vněm kačeny. Boli sma domluveni, že na ma moja stara počka a pujděm spolu. Jenže ja stal s kytku v ruce uprosred vodomilnych ptaků a nikde nikdo. No co ma zbyvalo začal som volať na mů starů "Lída, Lída,...". Ale stará neprišla, len se ke mě začali sbihať všetky kačeny a náves sa začala pniť lidmy, ktoří si myslely, že som zloděj kačen. Ale z jednoho staveni sa vyhrnul taký statný stařík a začal na ma kričať ať tahnu, a nekradu jim je. Bohužel to bol muj budócí tchan, ktorého som uklidnil až svů voňavů Vladovicí. Avšak tchyňa bola ostrejší, keď som jí podal od kachen ožraný puget lučniho kvietí.
Jo kedy bych tenkrát veděl, že aká matka, taká dcerka.

---