Zkosenou svobodou rozdává se vězeňský šat

lidi

já vám nevím

proč se štvát?

pro prachy

který nedostanu

/prej se s nima neplejtvá/

pro auta pro známky pro bodyguardy

/když nemám prachy

                                      kde na ně brát?/

 

pro ženy?

/poslední mě opustila ani nedopršel čas

a já tak uboze nenáviděl/

pro lásku?

ke komu?

k ženám?

k mužům?

k šerpovi?

k Bohu?

pro peklo?

/stejně si mě najde

je jedno kde/

pro nebe?

jaký?

to pruhovaný z šanze lizé?

/jak se to jen píše?/

to točený z vozíku zmrzlináře nočního kalé

/i tady jsem na tom gramaticky bídně/

 

to hřejivý nebíčko s pámbíčkem z obrázků

suplujících etiketu slanější a prokletější

než Kartágo?

/Hannibale Hannibale

kolik Hasdrubalů přikutálelo se k tvému stanu?/

 

nebo vy snad támhle v tý kukani

/neschovávej se panská jízdo

od Sudoměře stále páchne

tvůj zmokřelý šat/

povězte mi o jiným nebi

a nevytahujte přitom Bibli

/Izajáš se musí stydět

kam dovedli jste jeho rod/

 

chce vám zhasnout

opět znovu zas

-zhasínáme vážení

všichni na jedné lodi jsme

není špatného člověka-

 

máte pravdu

je špatných lidí

který lezou pravdě do huby

a neví že stačí jen cvaknout

cvak cvak cvak

 

-mami mami-

volal jsem ze spánku

a hrdinně cucal před návštěvami

prst

táta mě plácnul přes ruku

já přestal

pak začal

on zas praštil...

 

dospíval jsem v muže

ani nevíte jak je mi trapně

jít po mezi drnčící masou

pod sluncem nádražních hodin

čekat na vlak od Budějic

postošesté reprodukovat jízdní řád

/je snad každýmu jasný

že tohle v Shakespearovi nenajdete

ani ty Brechte/

rychlík přijede na čtvrtou kolej

/na třetí totiž přijel minulý úterý/

odrazíte se od schůdku

vyhoupnete do anatomie

těsně poválečného tygra

/naposledy něco ulovili v sedmasedmdesátým

nevzpomínáš si Havle

držel jsme ti palce

a nebyl jsem na světě

tobě Patočkovi Vondrovi

Seifert to musí doložit/

chcete přežít

nevstoupíte na záchod

nikde volný kupé

 

a tam

tam venku

kluk

docela titěrný kluk

smítko vzduchoprázdna

nenasedne na tvou samotu

samotu

blbou samotu

kterou hniješ den co den

noc co noc

nezavřeš oči

a stále nic nezaslechneš

tu samotu kterou ti závidí

jen soused milence holky

se kterou si chodil s lopatičkou a kýblíčkem

do školky

slibovali jste si věrnost

 

že se vezmete

budete mít fůru dětí

/pět šest sedm osm devět.../

nikdy nezemřete

a samou láskou sníte svět

 

ten kluk nikam nemusí nasednou

nikam nemusí skočit

od Budějic?

proč zrovna čekat na tvoji marnost od Budějic?

 

závidíš mu

jak nedozírně mu závidíš!

klukovi

kterej ještě neuměl zavázat tkaničku

klukovi

kterýmu stéká z nosu krev a přesto neřve úzkostí

klukovi

kterýho si znal

klukovi

kterým jsi byl

 

napiš si doma úkoly

prosvišti nový slovíčka z něminy

narýsuj svůj hranol zotročení

 

pořád na něho nedosáhneš

pořád

 

protože pořád kosíš svobodu

/čím brousíš si kosu?/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---