Vír

Vír točící se na náměstí

a lidé držící si klobouky,

kapky,co se na dlažbě mstí

a mlha,co padla na louky,

má duše svázaná s tou chvílí,

se pomalu vznáší k obloze,

má radost z toho všeho sílí,

zachycena jako jiskra v obraze,

pak sama do nebes se vpíjí

a do srdce mého vplouvá mír,

čas,ten letící pták,míjí

a já šťasten stojím a sleduji ten vír.