Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pochopení

29. 06. 2005
1
0
423
Autor
Kathrin

Teď velké změny nastaly,

já budu jinak žít.

Dříve starosti spát mi nedaly,

Ale chci už jen štěstí mít.

Já cestu správnou znám

a jsem tomu ráda.

Jiný pohled na život mám,

už neublíží mi žádná zrada.

 

Má duše už jinak cítí,

přijímá jen dobré věci.

Mě rozesměje i luční kvítí,

a to je krásné přeci.

Dřív byla jsem smutná,

z toho,že nevím.

Změna byla nutná

a teď není nic z čeho slevím.

 

Mám jasnou představu

o svém životě,

nehledám v tom záhadu ,

vím, že nebudu žít v samotě.

Budu mít práci,

která mě baví.

Uslyším, jak zpívají ptáci

a vedle mě bude ten pravý.

 

Já z ničeho nemám strach

Jsem si sama sebou jista

Minulost změnila se v prach

a já nečekám co mi osud chystá.

Vše řídí se dle mé víry,

těžké to vážně není.

Našla jsem zdroj své vnitřní síly

už nestačí mi pouhé snění.

 

Sny jsou krásné,ale běda

tomu kdo se do nich zahledí.

Žij po svém,jinak se to nedá,

já to vím,ale mnozí ještě nevědí.

Neví a stále něco hledají,

je mi jich trochu líto.

Poradit si nedají,

škodí sobě a možná i ví to.

 

Ale život si každý sám

uspořádat musí.

Kdo chce tomu radu dám

kdo nechce,starostmi se dusí.

Pomůžu ukázat cestu,

každému ,kdo po tom touží.

Řeknu jen,pojď a nestůj,

kdo však brání se životu,jen se souží.

 

Tak ať si každý udělá jasno

a přestane sám sebe klamat.

Já už vím,kde je zlo a kde krásno,

ale nebudu nikoho lámat.

Ráda každému pomůžu,

jen když o to stojí.

Nikoho však nutit nemůžu-

k životu,když jen staré rány si hojí.

 

Přeji všem na celém světě-

štěstí,lásku a vlastní víru.

To,čemu věříte za tím jděte

a neztrácejte naději ani sílu.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru