Hvězda

Hvězda Když za jasné letní noci ležím v trávě a pozoruji co nade mnou se děje právě, každou chvilku, vidím hvězdu padat k zemi, však byl bych rád za jediné splněné mé přání. Náhle se jasná hvězda rychle k zemi blíží, k mému nesplnitelnému přání mě tím vybízí, snaží se mi upřímně namluvit, že měl bych začít více věřit. Avšak kolikrát jsem již takto snil a přesto mi Osud toto přání nesplnil, tak v čem by ses Ty, jasná Hvězdičko,měla odlišovat, a proč já měl bych svou beznaděj více prohlubovat? Vždyť již kolikrát, opakoval jsem své přání, když řítili se k zemi jiné vesmírné paní, přesto zůstalo navždy nesplněné, stejně jako mé srdce navždy zklamané. Možná štěstí donese mi kometa, co ještě nikým není neobjevená, snad nějaká Vyšší Moc zkouší, jak skutečně je moje vůle silná, doufám, že nebudeš se zbytečně zdržovat cestou, a zůstaneš již napořád, přítelkyní mou věrnou. …Proč jsi mi natolik vzdálená, Hvězdičko, mé duši souzená?

---