Snad né realita...

Máte někdy chuť nakreslit své pocity??Já často,ale bohužel neumím kreslit o nic lépe než třeba takový krab.Ale určitě by to v tuto chvíli byla nějaká temně a zároveň velmi jasně a vesele barevná abstrakce,ze které by byla jednoduše čitelná touha po něčem novém,začít novou etapu,ale také strach a vášeň.Už si ani nejsem jistá jestli by to bylo umění abstraktní když si myslím že by to z něj bylo jasně čitelné…každopádně můj dosavadní život je jedna velká abstrakce…i když se to může zdát divné vzhledem k tomu,že vím přesně co chci dělat…ale to jak se mé pohledy na vlastní budoucnost během několika měsíců změnily,je vůči minulosti abstraktní určitě…teď mám hrozný a nezadržitelný pocit že za prvé,vůbec nerozumím abstrakci,za druhé nerozumím sobě a za třetí,tomu co zde píši…je to všechno moc zvláštní…úplně všechno!!!teď na chvíli opusťte místnost ve které právě jste a pojďte se se mnou podívat na “zvláštní“ místa…právě stojíme na začátku Somálské vesnice skládající se z několika malých slaměných chatrčí…vyšla přímo naproti nám žena s velkým vědrem na vodu…né nelekejte se,ona nás nevidí,neviděla by nás i kdybychom tam stáli doopravdy člověk s tak těžkým a nespravedlivým životem už nedokáže vnímat lidi jako jsme my…žijící v poklidu a úkrytu,ty které pomalu proplouvají životem a nechávají líný proud řeky života aby za ně všechno dělal,ty které neví co je opravdová práce,snaha o přežití…pravděpodobně by nás vnímala jen jako nějaký přelud…postupme hlouběji do vesnice,ale jen na krátko…máme toho ještě mnoho před sebou.Vstupme do největší z obytných chatrných chatrčí…je zde muž připravující “jídlo“ pro celou vesnici u nás postačující pro jedno dítě…máme štěstí že vůbec nějaké “jídlo“ vidíme…moc často se to tu totiž nestává…Ten čas letí,když jste na “zvláštních“ místech…ponořme se na jiné stejně ale naprosto odlišně “zvláštní“ místo…nacházíme se na přísně tajné poradě v Bílém Domě…prezidentova žena obědvá s ženou Amerického premiéra…bůhví o čem si to vlastně povídají,ale jejich nóbl oběd by uživil tři Somálské vesnice na více než dva měsíce…aa??najednou toužíte tu nebýt co??nejdříve si řeknete…“hmm,jsem v Bílém domě…to bude sousedka závidět až to náhodou prohodím v její blízkosti“…ale teď…že toužíte popadnou jejich “lehký obýdek“ a co nejrychleji se vrátit zpět do Somálska…a proč tohle píši jako by to měl číst člověk se “zdravýma“ očima slepému??protože právě ten člověk v uvozovkách je slepý když se tohle všechno děje…všichni jsme slepí…výjimka je nadstandard a vzácnost v dnešní době téměř nemožná…