s mašlí/he stopped loving her today

polož se, pustim stromy ať šustí

ovinu tě obklady/posmrkanejma kapesníkama

a mokrejma voskovýma obrázkama

hlavu ti podložim portrétem ze školky

kde jsem ti nakreslila úsměv třikrát delší než vlasy

zploštěl a očucháváš jím nedůvěřivě toho

kterýmu jsi ještě včera rozuměla

neměla bys bejt lidskej mravkolev a čekat,

jestli ti všechno spadne do klína a budeš spokojená

ale zas se nestaň lovcem, kterej zhubnul víru

a odpřísáhnul že tři sou míň než jeden

dlabeš v sobě tajně skuliny

doupata pro skování se před zimou

kde bys mohla ztuhnout 

aby atrofovaly všechny citový centra

aby zmrzly v okamžiku jako rozdivočený vosí hnízdo

a zachrastili moudře jak makovice

kdyby z nich chtěl někdo zvenku vymlátit odpověď

myslíš, že to nevim: zevnitř jsi už jako ementál

přepážky mezi tisícem skulin se hroutí a

a stáváš se sama doupětem

zatím zima je venku, to jí dovnitř nesmíš pustit

pozvi nás

rychle z tebe strhnu blanitej pel

rychle, aby to nebolelo

škubnu místo tebe

nebo přivážu poutko ke klice

on už někdo cizí otevře

r. ch. nemluv na mě

říká:

sáhni jí na nos

jestli jí pláč jak chemopren nerozežral chrupavku

jestli nekecá

r.ch. říká:

dotkni se modrý slunečnice hořáku

a opakuj/ předsevzetí, slib, pomstu

že nedopustíš---, že nikdy nikoho---

cokoliv, co si z týhle skládky vymodeluješ na památku

opakuj

uši sem si zalila hlučnym blablabla

abych se ti mohla věnovat

klidně se polož, oči ti ochladim stroužkama pomeranče

ovinu tě posmrkanejma kapesníkama

nechám ti ráda obě svý ruce

zakuklím tě přesně podle láskyplnýho receptu

potom tě opatrně rozeberu a jako kouzelník ukážu tradá

že z tebe nic nezbylo

aby ses mohla objevit zbrusu šťastná