RŮŽE

Růže

—–

Růže má krásná

uspaná na křídlech draků

proč pláčeš?

Proč obloha jasná

pozbyla díky tobě mraků

proč smutníš?

Kvítko posledních okamžiků

jenž pneš se po zídce

proč voníš té své slze?

Ty co probouzíš v hluchých srdcích zvoníků

zvučné srdce

co znamená tvůj žal v mlze?

Královno jasů slunce

královno zašlé slávy

kdo utiší tě?

Mluvím k tobě…

Ty co trny třímáš v ruce

ty co hrdě trčíš z trávy

kdo konejší tě?

Vílo sonetů posledních

- co jed v trnech chováš

co znamenáš, co jsi?

Milovnice paprsků poledních

kam svůj smutek schováš?

co znamená a kdo jsi?

Své srdce k lásce věčně otvíráš

v klenbách gotických

ve vůních marcipánů a vlčích máků

na perletích spíš…

Proč svou krásu zavíráš

ve vyznáních posledních?

Proč nebe je plné mraků?

To ani ty sama netušíš…

V stínech poupat tiše uvadáš…..

—–