Odevzdání

Až se rozzáří plasma mezi tvými rty a žhavé hvězdy se v tvých očích tikotem našeho milování slijí do chuchvalce

obtiskneš stopy svých zad do kavalce

a nosními dírkami vyšeptám tvé jméno po vzoru funění fantasmagorních zvěrstev

která hájí právo na své přežití

V pozadí budou z gramofonu sténat orchestry smyčců- a já se budu snažit napodobovat jejich rytmus, neboť věřím v kouzlo meditativní kopulace

Třikrát se mi zasměješ- a já tělesnými cestami seberu svému snadno roznítitelnému egu vítr z plachet

protože bude třeba se stále dokola účastnit klání v brodění v úrodné hlíně s kopím vztyčeným

až ke věžím ortodoxních kostelíků

Přiopilé jedové váčky tvých špicáku se stanou přísně skrytými- jaké štestí, že venkovní

melancholický déšť hasí zárodky nedělních hádek

Zulíbám tvé nahé tělo a budeme se dlouho a s péčí připravovat na konečné využití

úrodnosti půdy tvých zahrad

zadávajících si mnohé se Semiramidinými- tvá personalita je v oceánu žen mou květinou v poušti

Až se po tisíc sto dvacáté třetí vyprším do tvé nekonečné vlídnosti, stanu se snad už natolik zběhlým

v odevzdávání se druhým

že při každé naší další procházce podvečerní promenádou bude má mysl

zářit bezstarostnou luminiscencí

a budeš štastná