Let do Ameriky

Můj první let letadlem, ale bohužel jsem neletěl do tý vysněný Ameriky:-((

Sedím na palubě dopravního letadla Boingu 747, nad hlavou mi svítí červené světýlko „připoutejte se!“ Kolem se procházejí krásné, mladé letušky, dávají lidem poslední pokyny, jak se před startem správně připoutat. Let do Ameriky může zažít. Motory jsou zažehnuty a letadlo pomalu roluje po dráze letiště na Ruzyni. Jsem jako přimražený a zarytý do sedadla, když se letadlo rozjelo několika set kilometrovou rychlostí vpřed. V okamžiku, kdy se kola odlepila od startovací plochy, se mi zvedá žaludek a míří někam do nebes…
Pár vzrušujících chvil po startu uběhlo jako voda a letadlo s několika pasažéry prorazilo poslední zbytky bílých naducaných peřin. Celé letadlo prozářily paprsky slunce, které z výšky několika tisíc metrů nad zemí vypadaly větší, rozzářenější a krásnější než dříve.
Červený nápis nad hlavou zhasl. Odpoutal jsem se a díval se z okna, pod křídly letadla se rozprostíraly lesy, louky, města, města, vesnice, řeky a posléze i oceán… Takový krásný pohled se může naskytnout pouze v letadle. V okamžiku, kdy jsem byl zasněný a říkal si, jaká je to krása letět, mě zcela vzbudil příjemný hlas jedné z letušek: „dáte si něco k pití, pane?“ „Ano, džus,“ vysoukal jsem ze sebe tyto dvě slova. Letuška se na mě usmála a podala mi rybízový džus. Cesta v tak krásné společnosti mi utekla velice rychle, párkrát jsem se najedl, napil, došel na záchod (mimochodem, tak krásné záchody nemají ani na úřadech…), koukal z okna, ale hlavně se díval na ty slečny, které ochotně kráčeli kolem…
Náhle se odněkud ozvalo: „Hovoří k vám kapitán Matěj Křidélko, budeme za 15 minut přistávat na letišti v New Yorku, je zde jasno a teploměr se blíží k 27 stupňům. Doufám, že se vám dnešní let líbil a děkuji, že jste si k němu vybrali naše aerolinky.
Po domluvení začal stejný „šrumec“ jako na startu. Objevilo se znovu červené světýlko. Čumák letadla směřoval dolů… Po brilantním dosednutí letadla se kabinou rozlehl mohutný potlesk. I já jsem potleskem ocenil výbornou práci pilota.
Byl jsem plný očekávání, jaká bude ta vysněné Amerika. Konečně k našemu letadlu přirazili schůdky a lidé se pomalu odebírali k východu. Když už jsem byl skoro v té zemi, pohlédl jsem naposledy uličkou skrz letadlo, rozloučil se s nejhezčí letuškou a hurá do Ameriky…

---