Mozeček v posteli

Komedie vklíněná do smíchu rodičů je kulisou ponuré noci.

Hlídají mě duté blány bicích 80. let.

Mobil zachrastí= asi mi přináší osobní poselství.

Další do mauzolea psaníček.

Do snů se mi vtírají kýčovité blýskavé

reflektory a obtloustlé tanečnice s prověšenými prsy.

Zpocení muži s koženými vestičkami

přisátými na vlhká záda jsou pány parketu.

"Zadejte se! "

Kolem tančí obludy a lezou mi do hlavy.

Blonďaté prsaté obludy.

Nenávidím je.

Píšu potmě, ale asi se jich nezbavím,

mám je v hlavě a tam to asi svítí,

když je vidím.

Kopla bych jí svižný kop mezi oči.

MILUJU KREV NEPŘÁTEL.

...je to dosti osobní. Čůza.