Tele

Byly doby, kdy jsem s mými kamarády každej pátek jezdil ven. Tenkrát jsme si ještě neholili brady, všem nám bylo patnáct jen. Dávno nevím jak les jarem zavoní, něco bych pro to asi dělat měl. Po létech mi v rukou struny zazvoní, dlaní jsem po hmatníku sjel. Starý tele po tátovi zabalím, už teď mám v hlavu plnou snů. Hebkou trávu na palouku pohladím, přede mnou je pár voňavejch dnů. Klobouk, starý džíny, sako mám děravý, půlku chleba do žracáku dám. S klidem přehlížím pohledy nechápavý hlavně, že dobrý pocit mám. Na kalhotách zůstali od théru fleky, z nárazníků vlaků toulavejch. Do vošoupaný celty zabalím dvě deky, co nesou z mýho mládí cejch.

---