Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Susan - boj o přežití

Výběr: ondrech
03. 08. 2005
24
0
5308
Autor
Kytiii

Věnováno Susan, ačkoli ji neznám a ačkoli se to nikdy nedozví, protože mnou její příběh hluboce otřásl...

SUSAN – BOJ O PŘEŽITÍ

 

Je mi osm týdnů. Nikdo mi to neřekl, ale vím to. Dnes jsem sjel jako elektrický impuls do toho uzlíčku, co měří tři centimetry a budu tomu říkat JÁ. Mám dvě ruce, dvě nohy, celkem dvacet prstů (i když zatím velmi nezřetelných) a neustále otevřené oči, což mi je zatím jedno, protože s nimi stejně ještě nekoukám. Zvenku ke mně neustále doléhají hlasy, a některé mi přijdou velmi podobné. Občas mě něco příjemně zahřeje a to je mi potom tak nějak líp. Nějak sice nevím, kde přesně končím, protože vnímám své čtyři končetiny, ale na bříšku mi vyrůstá jedna dlouhá končetina, se kterou nedokážu pohnout, jakoby mi nepatřila, ale zároveň mi je jasné (nevím jak), že bych bez ní nemohl existovat... Ode dneška už budu jenom růst.

 

Nuda, nuda, nuda... Už mám sice deset centimetrů a napočítal jsem si třináct týdnů, ale jinak se nic zajímavého neděje. Zjistil jsem jen, že mám maminku. Je to ten hlas, který slyším hned jak se probudím a těsně před tím než usnu. Maminka mě má velmi ráda a cítím, že je moc šťastná za to, že mě má. Jsem taky šťastný. Hned se mi lépe usíná. Jen po ránu mi maminka domlouvá, abych nezlobil. Moc to nechápu. Jen si tu tak plavu a ani nevím, co to znamená – zlobit.

 

Tak a je to tady, mám devatenácté narozeniny. S maminkou jsme je oslavili u lékaře. Pochopil jsem, že lékař je tenká stříbrná jehla, která se mi objevila u pravé nohy. Cítil jsem, že se maminka bojí, ale následná spokojenost všechny nepříjemné obavy vymazala. Maminka si se mnou už povídá úplně normálně. Včera mi dokonce vyprávěla pohádku. Tak jsem ji trochu kopnul, aby věděla, že jsem ji slyšel, ale tak ji to vyvedlo z míry, že hned běžela za tím druhým hlasem, co slýchám taky dost často a pak mě půl hodiny oba střídavě přemlouvali, abych to zopakoval, ale byl jsem už tak utahaný, že se mi nechtělo. Dneska jsem zjistil, k čemu mám prsty. Výborně se strkají do pusy, taky si s nimi můžu chytat tu dlouhou šňůru, co mi čouhá z bříška. Další věc, co mi moc nejde do hlavy je ten otvůrek, co mám mezi nohama. Občas mě trochu šimrá v podbříšku a když se uvolním, cítím, jak se odtamtud rozlévá teplo...

 

Je to právě dvacet dva týdnů, co už jsem. Dneska mamince pan doktor řekl, že jsem holčička. Sice nevím, co to znamená, ale maminka byla spokojená a říkala, že si holčičku moc přála, protože chlapečka už doma má. Já ho sice nikde nevidím, ale možná to budou ty dvě malé ruce, co mě vždycky tak neohrabaně poplácávají. Byl to super pocit, když jsem zase maminku cítil tak šťastnou. Po takové době. Minulé dva týdny to bylo na palici. Maminka pořád plakala a tatínek taky a občas mě tak zvláštně zabolelo, že jsem kopal jak divý. Nejhorší to bylo, když šla k lékaři, ale musel to být jiný lékař než ten můj, protože jí nikdo nesahal na mě a měla před tím hrozivý strach, že se celá třásla. Slyšel jsem několikrát, jak říkala tatínkovi, že jí hrozně bolí hlava a pak pokaždé brečela. Když poprvé brečela, bylo to tak zvláštní, že jsem z toho začal škytat. Ale už jsem si zvykl, i když mi je pokaždé z toho strašně těžko a tlačí mě za očima a v krku jako by mi rostla další hlava.

 

Měl jsem dnes s maminkou slavit dvacet čtyři týdnů, ale v noci se stalo něco strašného. Nevím co, ale začalo to tím, že se maminka vzbudila a hrozně křičela, že se ta bolest už nedá vydržet. Pak utíkala a znělo to přesně jako když jsem byl ještě malý a říkala tomu zvracet jako alík. Pak najednou rána a hrozně mě bolelo na hrudníčku. Začal jsem kopat a zuřivě šermovat rukama a pak už se nic nepamatuju. Probudil jsem se, nic mě nebolelo a chtělo se mi smát. Kopl jsem mamku, aby věděla, že jsem v pořádku, ale nic neříkala ani na mě nesahala. Asi ještě spí.

 

Neslyšel jsem maminku už několik dní. Občas slýchám tatínka, který tiše vzlyká a pak mě hladí. Skoro jako maminka, ale maminka to není. Je tu podivně ticho a prázdno. Nikdy jsem se necítil tak sám. Strašně se bojím. Nedaleko mě něco neustále pípá. Je to nepříjemné, ale uklidňující. Cítím z toho jistotu. Kolem mě se střídají lékaři. Mezi nimi i ten můj, ale většina je cizích. Mluví s tatínkem a ten se pak rozčiluje. Oni tvrdí, že nemohou odhadnout, jak moc je plod poškozený. Docela by mě zajímalo, co je to ten plod. A tatínek pak křičí, že ji chce zachránit za každou cenu. Když to opakoval poněkolikáté, došlo mi, že mluví o mně. Chtěl jsem mu říct, že zachránit nepotřebuju, že jsem v pořádku, tak jsem začal kolem sebe pořádně kopat. Tatínek se rozbrečel.

 

Dalších sedm týdnů prázdnoty. Maminka mi moc chybí. Nemám si s kým hrát. Už to tu dlouho nevydržím. Mám 34 centimetrů. Od rána je kolem mě nějaký rozruch. Chce se mi spát.

 

„Aaaa!“ dere se mi z plic. Prudké světlo mě oslňuje. Je mi zima. Slyším tatínkův hlas. Konečně mě k sobě tiskne.

„Bude se jmenovat Susan, po mamince.“

 

Šestadvacetileté Američance, kterou lékaři skoro tři měsíce udržovali v kómatu, se v úterý narodila holčička. Dítě přišlo na svět po sedmi měsících těhotenství. Informovaly o tom americké sdělovací prostředky. Lékaři ženu v kómatu udržovali jen proto, aby mohla plod donosit a přivést na svět. Matka - Susan Torresová upadla do kómatu letos v květnu, když se jí do mozku rozšířil zhoubný nádor, který způsobil devastující mrtvici. Podle jejího manžela Jasona Torrese přestal ženin mozek tehdy fungovat.

(Novinky.cz)

 


Je to příliš dlouhé (až zbytečně). Nejspíš nejsou správné některé detaily, mnbě spíš ale zarazila věta "Tak a je to tady, mám devatenácté narozeniny." četl jsem dál a nechápal jsem, o co tam jde: nastal velký skok - téměř o 19 let? Podle mě by to chtělo upřesnit. Jinak i přes některé výhrady je to příběh velice zajímavý, zpracování také docela ujde. t

Nazdar. Chceš prozradit tajemství? Myslíš si, že ho dokážeš udržet?

sakra měl jsem to poslat soukromě!!!

Kytiii
16. 12. 2005
Dát tip
nic proti, ale devatenácté narozeniny - nebyly myšleny v letech ale týdnech...

Pisces
26. 11. 2005
Dát tip
Pytel_kostí evidentně nepochopil vůbec nic... je výborná *

Vihar
22. 09. 2005
Dát tip
Ach, kéž by mi bylo zase dvacet.. :) K volbám chodím, přesto, že je to dnes prakticky zbytečné. Beru je spíš jako poděkování za léta dětství a dospívání strávené beze strachu o právo na vzdělání, práci, svobodu a život v míru, domov a majetek (i ten státní, který tehdy patřil a sloužil nám všem). Pokud u nás většina vysokoškoláků volí pravici, jsou zdejší vysoké školy značně zaostalé za západem. Odpusť nevzdělanému vraníkovi, a přijmi jeho omluvu. Víš, všichni dnes nemohou studovat, někteří musí jít před tím, než dokončí školu, chtě nechtě přehazovat vidlema krev kapitalizmu, aby získali šanci ho přežít a nepošli hlady bez střechy nad hlavou. Sice my lichokopytníci máme větší hlavu, avšak tys zase študovaná, a tak máš jistě pravdu ty. Jen si prosím tam na těch vysokých školách konečně ujasněte, co je tedy pro nás stádo nejlepší: Jestli Boží království, nebo buržoasní demokracie s nelítostnou diktaturou všemocného kapitálu, nacionální socialismus, či lidová demokracie a vědecký komunismus. Každou chvíli učené hlavy hlásají z těch svých univerzit něco jiného, a my, stádní zvířata máme z toho hlavinky tuze zamotané a bezradně se pak točíme v kruhu a šlapeme po sobě. A není vůbec taktické, si proti sobě popudit jednu z mála čtenářek, která vůbec zbloudila k alespoň jednomu mému dílku. Takový Popelčin Jurášek je na tom ve své čisté nevinnosti a upřímnosti ještě mnohem bídněji, než já.

Tygřice
20. 09. 2005
Dát tip
Dojalo mě to a je mi z toho nějak tak úplně úzko, si dobrá

Kytiii
20. 09. 2005
Dát tip
Tygřice... díky za obě kritiky... A abych pravdu řekla, pro lidi jako jsi Ty hrozně ráda píšu... Takže moc díky, že mě čteš!

Kytiii
15. 09. 2005
Dát tip
Mám obavu, že nezařadila... Strašná spousta mladejch, co tu dobu nezažila, se teď chvástá, že komunismus byl vlastně fajn. To mě rozčiluje... Stejně jako devadesát procent dvacetiletejch, který seděj u hospod se žvárem, nebo špekem v držce, a prohlašujou, že volit nepůjdou, protože je to zbytečný, že jim je to jedno... a myslí si, jak nejsou in... Být in je pro ně vším... Taky Ti nechci příliš oponovat, ale na televizi se už pár let nedívám... Takže tou popisovanou motolicí zřejmě netpím, jelikož nevstřebávám ty jejich kydy... Myslím si ale, že například vysoká škola je jednou z mála ukazatelů inteligence a když většina vysokoškoláků volí pravici, nekouří a nevysedává denně v hospodách (většina - podotýkám - nezahrnuje všechny), ale je jich jen mizivé procento ve srovnání se zbytkem populace, tak to v politice vypadá tak jak vypadá, když je do jejich lavic volí stádo tupejch primitivů (nezahrnuje všechny nevysokoškoláky, ale většinu)... Jsem ráda, že chceš se mnou diskutovat, ale pochybuju, že by někdo, kdo se zasekl u Alžběty Báthoryový, by mohl podávat věrohodné informace o dnešním světě :o)

Vihar
14. 09. 2005
Dát tip
Nechci se vám do toho plést děvčata, ale Havranka se ti, Kytiii, nejspíš snažila naznačit, že právě napsáním toho toaletního manifestu jsi se zařadila do stáda těch tupých ovcí, navíc stižených jistým druhem motolice, skrz masmedia šířené a velmi rozšířené.

Havranka5
13. 09. 2005
Dát tip
Dítě, které se minulý měsíc narodilo ve Spojených státech klinicky mrtvé matce, zemřelo. Oznámila to v pondělí rodina dítěte s tím, že zdravotní stav dítěte se v posledních dnech prudce zhoršil. http://www.novinky.cz/zahranicni/64931-dite-narozene-klinicky-mrtve-matce-zemrelo.html Jen tak pro úplnost....

Kytiii
13. 09. 2005
Dát tip
Panebože... Někdy je nevědomost lepší... než realita... Tohle se mě vážně dotklo... asi to dílo smažu... svět není dobrým místem pro život :o(

Havranka5
13. 09. 2005
Dát tip
Pokud máš neodbytné nutkání něco smazat, tak bych k tomu účelu doporučila úplně jiné dílko. Však víš. Jen si nejsem jista, jestli jsi už přišla na to, proč.

Kytiii
13. 09. 2005
Dát tip
Vím, co myslíš... ale to nesmažu... prostě to vyjadřuje nějaký můj názor, za kterým si stojím... Kdybych to smazala, znamenalo by to, že jsem jako ta tupá ovce, co dovede jen celý život být členem stáda a bez stáda ani ránu, neboť se bojí vlků, ač u nás už žádní nejsou... Nemám ráda lidi, co se bojí říct svůj vlastní názor, ještě víc nemám ráda lidi, co se bojí mít svůj vlastní názor a úplně nejvíc nesnáším lidi, co žádný názor nemají, protože jim to je jedno... a jestli se tím někomu znelíbím? Co na tom... Mě se taky hodně lidí nelíbí :o)

Kytiii
07. 09. 2005
Dát tip
a hned třikrát :o) to potěší :o) děkuju...

Kytiii
06. 09. 2005
Dát tip
Teď už ano... k tý kritice předchozí ale ne... moc moc děkuju... dej si ještě Rokli... ať máš mou kompletní sbírku :o)

ondrech
05. 09. 2005
Dát tip
došly ti tipy a vyběr?

ondrech
02. 09. 2005
Dát tip
prostě kytiii. jentak dál, tahle patří k tvým lepším. A taky se mi líbí ta inspirace skutečnou informací, přesně tak tvořím všechny povídky... Vidím toto a co by to dělalo kdyby se stalo... jen pis, tvoje dila velmi zlepsuji kvalitu prozy na pismaku:)

Kytiii
02. 09. 2005
Dát tip
Díky, Ondro... Nevím, zda kvalitu zlepšuju, ale jsem si jistá že kvalitně doplňuji kvantitu :o)

Palačinka
26. 08. 2005
Dát tip
Má to spoustu krásných a působivých momentů. Myslím, že je to vlastně příběh s happyendem. Je časté a velmi smutné, že matka se udžuje při životě jen kvůli dítěti. Důležité je, že dítě je pak v pořádku. TIP za něhu a poetiku vloženou do vypravování :-)

dva_karlove
19. 08. 2005
Dát tip
No, musím říct, že jsem byl včera trošku na vážkách, jestli se moc nepřeceňuješ - ale teď se musím dodatečně za ty pochyby omluvit... Zkouknu ještě ostatní texty, abych si byl jist, ovšem už teď mám dojem, že kdybys měla v ruce kvalitní námět (a ne podobnou melodramatickou pitomost), tak bude co číst...

Kytiii
19. 08. 2005
Dát tip
Díky Pišto... ačkoli některé ostatní texty tu jsou jen proto, že mi je líto je mazat :o) přečti jich prosím víc, protože se může stát, že opravdu narazíš na hovadinu... :o) A ještě jednou dík

Havranka5
19. 08. 2005
Dát tip
Je to napsané lidsky. Tím myslím, že lidé mívají sklony si polidšťovat a vkládat do dětí představy dospělých, aniž by brali ohled na to, že dětské myšlení se liší od dospěláckého o ten vývoj mozku a rozhled daný zkušenostmi. Ostatně, zvířata se také snaží lidi pozvířečťovat, jako lidi polidšťovat zvířata. Je to takové naivně a přitom zručně a s citem napsané, až dívčí citovka z časáčku. Slzy vyhrknou každému. No, ale zase na druhou stranu popsat slovy dospělých vyvinutých jedinců myšlení plodu v určitých stádiích vývoje... pokud by to nějaký vědec dokázal, nebylo by to asi zas tak čtivé jako tohle... nebo možná ano, co já vím... i vědci mohou být zároveň citlivými písmáky. To je jen otázka podání, vcítění a hlavně psychologie. Ale těhotné ženy (kupř. po autonehodách) se již dříve běžně udržovaly při životě, byť jen kvůli tomu, aby donosily plod. Nechápu, proč se kolem tak přirozené věci dělá rozruch, a ukazuje se to jako novinka a úspěch... Nejspíše stojí za celou věcí honba bleskoidních bulvárních médií za senzacemi a snaha o blýsknutí se jistého národa se světoládnou ctižádostí. Ocením tipem za zručný sloh, i to naivnější avšak opravdové vciťování s nadsázkou. Možná by stálo za pozornost se zamyslet (neřku-li zkusit si), jak myslí tvor, který nezná slova a pojmy...

dva_karlove
19. 08. 2005
Dát tip
... jsem zvědav, jak pomocí slov a pojmů popíšete myšlení tvora, který nezná slova a pojmy.... :))) "...slepým vyprávět, co barva znamená...", pěje klasik, víme? :)

Havranka5
19. 08. 2005
Dát tip
Toť vzkutku výzva. Pro každého vědce, přírodozpytce obzvláště... Také mám potíže s náměty. Co je pro jednoho zásadní a stěžejní, ostatnímu písmáctvu může připadnout nedospěle naivně hloupé. A co teprv taková forma a způsob podání..

dva_karlove
19. 08. 2005
Dát tip
Tvoje náměty jsou kapitola sama pro sebe, holka.... :)))))))))

Havranka5
19. 08. 2005
Dát tip
V mých dílech musíš totiž číst i ty vzkazy a úvahy mezi řádky víš? :-)

dva_karlove
19. 08. 2005
Dát tip
Týjo...

Kytiii
15. 08. 2005
Dát tip
Kopírko... není mým zvykem odkazovat na má díla... ale zkus si přečíst Jedinou možnost... Zkrvavený obrázky (jež jsou občas i nepovedeným a trapným padělkem - viz první obrázek) jsou sice fajn morální alibi, ale myslím, že ani pohled na zabíjení krávy nebo prasete na jatkách není příjemný, stejně jako usmrcování kuřat a jiného jídla... je to krutý fakt (vlastně to ani tak krutý není, kdysi jsme zabíjeli mamuty a krutý nám to rozhodně nepříšlo, protože bychom nepřežili)... pohled na zohyzděná tělo po havárii na silnici je taky jen pro silné žaludky a stejně pořád jezdíme jako prasata... ...jsem jednoznačně pro potrat a nikdo mi to nevymluví... a diskutovat o tom již odmítám, protože jednoznačně neexistuje názor, který by mé přesvědčení o opaku... Až Tvá osmnáctiletá předmaturitní dívenka přijde, že je v jiném stavu... zkus se sám vyrovnat se svým svědomím, že ji potrat zakážeš, proměníš život v peklo (s jejími rodiči, případně i protože na mateřství rozhodně není připravená) a možná zničíš život všem třem... Nemluvím jen o nezabezpečení penězi, nemožnosti vlastního bydlení, nedostudování oné partnerky (což ti po deseti letech bude denodenně vyčítat)... Ale je to Tvá věc. Jestli bude rozumná, rozhodne se sama a nenechá si do toho kecat. Třeba dítě chtít bude a bude to fajn a třeba ho chtít nebude, vystuduje vysokou a pořídí si dítko v klidu svých osmadvaceti let, až bude zabezpečena i připravena... a hlavně šťastná... a ne pod nátlakem... Myslím, že by do toho neměl nikdo nikomu kecat... jinak se vrátíme brzy do středověku...

Yossarian
14. 08. 2005
Dát tip
zase jsi překvapila :-) já teď vůbec zprávy nesleduju, ale tuhle jsem taky zaznamenal

kopírka
12. 08. 2005
Dát tip
no, co se týká zpracování, nemám výhrad, to bylo dobrý. ale nějak si nejsem jistej těma drobnostma, třeba nezřetelné prsty v osmi týdnech, nebo že by plod v matce močil?(pokud jsem to pochopil správně). a taky bych ocenil nějakou podrobnější zprávu o té rodině, protože dítě narozený v sedmi měsících, to je na hraně. Nevím, jestli je to vůbec dobrý, jestli se takový má narodit. ale celkově tip a to Kdopak to mluví mi to taky pěkně připomnělo(a ještě jeden díl Moonlightingu)

Kytiii
12. 08. 2005
Dát tip
... drobnosti tam byly záměrně - jsou to účelově zveřejněná fakta... (pro ověření jsou k nalezení na internetu - myslím, že www.virtualniporodnice.cz - nebo tak nějak)... Dítě je od osmého týdne zcela kompletním jedincem, má všechny orgány, končetiny a vůbec všechno... vypadá jak novorozenec, jen je miniaturní... od osmého týdne už jenom roste... Dítě v matce nejen močí, ale i vylučuje konečníkem, škytá a všechno ostatní jako normální miminko... A od sedmého měsíce je dítě schopné přežít v normálním prostředí - narodili se už mnohem mladší... ale nechávají je v inkubátorech, dokud nedorostou do normální porodní váhy... Vůbec bych neuvažovala, zda je to dobré nebo jestli se má vůbec narodit... od sedmého měsíce plně fungují plíce i játra... Narodili se a nyní jsou to zcela normální děti opravdu i dříve...

Kytiii
12. 08. 2005
Dát tip
Tak ta adresa je www.9mesicu.cz --> kategorie: Vývoj těhotenství

kopírka
12. 08. 2005
Dát tip
Tak to jo, co se týče těch prstů a tělesných projevů, když to je pravda, tak to beru a omlouvám se. Ale nějak prostě nemůžu chtít, aby se rodily děti, který by v přírodě nežily ani týden. Neuznávám sice Spartu s jejich topením degenerovaných novorozenců a svrháváním starců ze skály, ale zase určitej důsledek na lidskej genom to mělo. Když už dneska můžeme zachránit toho, kdo by normálně nepřežil, zabíjíme tím lidstvo jako celek. Když vyléčíme většinu nemocí pomocí super léků, ničíme sílu svých genů rozmělněním ve slabých jedincích. Když bude příliš mnoho slabých, nemá lidstvo naději na silnou budoucnost, ale na příštipkaření.

Kytiii
12. 08. 2005
Dát tip
Opravdu si přečti, co píšou k 32. týdnu na 9mesicu.cz - sama poznáš, že to co píšeš není pravda... Miminko od 34. týdne je již zcela vyvinuté a schopné samo přežít - ač větší péči určitě potřebuje... Magická hranice přežití novorozence a jeho následné vyvinutí ve zdravé dítě je 26 týdnů - tudíž 32 je v podstatě postačující... (a to nemluvím o tom, že se narodili děti ještě mladší... ale tam už to je spíše výjimkou...)

kopírka
12. 08. 2005
Dát tip
Já neříkám, že není postačující, ale uvědom si, že ty stránky jsou hlavně pro budoucí matky. Tam neříkají, jaký následky to dítě bude mít. A to si piš, že je bude mít. Spíš by byl zázrak, kdyby nemělo. Ale nebudu to rozpitvávat. Jo, jen tak jsem na netu hledal něco, abych se o tom dozvěděl víc a zaujal mě tento článek(s asi 15 fotkami) PROSÍM, KDO NEMÁTE SILNÉ ŽALUDKY, NECHOĎTE TAM!!!! A to myslím smrtelně vážně. Nejsem zrovna sušinka, ale tohle mnou docela otřáslo. A každej, komu ještě nebylo patnáct, zakazuji vám to.(a tentokrát poslouchejte, je to mnohem horší, než fotografie úrazů způsobených zuby nebo šupinami žraloků) http://moravskelisty.host.sk/listy/britske_listy/20010903a_potrat.html

a2a2a
11. 08. 2005
Dát tip
vracím se znovu po stěhování a ztrátě kritik, dávám tip za dvě věci především, za to, že si všímáš v moři škaredých zpráv těch méně početných a krásných a za to, že máš ráda

Kytiii
04. 08. 2005
Dát tip
Děkuji za zastavení i Váš čas... Všem a moc...

chicoria
04. 08. 2005
Dát tip
Velmi dojemné, tip

Piisklaatko
03. 08. 2005
Dát tip
Velice působivé... jezdí mi z toho mráz po zádech... přeju malé Susan, aby její další život byl mnohem šťastnější... *

maartin
03. 08. 2005
Dát tip
No tohle mě docela vzalo. Dobré, moc dobré *

Eliss
03. 08. 2005
Dát tip
S tím musím souhlasit...zajímavý nápad a vážně z toho běhal mráz po zádech. Je to smutné když se něco takového stane ale zase nadruhou stranu je fajn že ta holčička přežila.Snad bude šťastná...i bez maminky...

fungus2
03. 08. 2005
Dát tip
Tak to je výborné***

Diana
03. 08. 2005
Dát tip
milá Kytí, tohle jsem obrečela. Napsalas to tak přesvědčivě a působivě, jakobys to sama prožila. Výborné a velký TIP

overflow
03. 08. 2005
Dát tip
vlastně se mi to už od prologu nechtělo číst. ale moc dobře napsaný... *

Kytiii
03. 08. 2005
Dát tip
Děkuji Vám moc všem... Když jsem si to ve zprávách přečetla, nemohla jsem na to přestat myslet...

Kytiii
03. 08. 2005
Dát tip
děkuji... ač s Poem se zatím srovnávat nebudu :o)

Zuzulinka
03. 08. 2005
Dát tip
To je strašně smutné a zároveň krásné, nádherně napsané. Přeji malé jmenovkyni krásný život:-))

Vaud
03. 08. 2005
Dát tip
moc hezky a čtivě zpracovaný*

Eliss
03. 08. 2005
Dát tip
ještě tohle sem zapoměla...TIP ;o)

Manon2
03. 08. 2005
Dát tip
Bylo to sepsané naivně a roztomile, jakoby si to vážně myslel ten plod, až mi to trochu připadalo jako Kdopak to mluví ... takže tip

Matylda
03. 08. 2005
Dát tip
Úžasnej nápad. Bezva! *

obluda
03. 08. 2005
Dát tip
naozaj krasne a dojemne... *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru