Tak tohle že je fejeton? – aneb Óda na toaletní papír

            Sem chtěla psát fejeton na téma „Toaletní papír“ a jeden člobrda se mě ptá: „A co jako vo tom papíru chceš světu sdělit?“ No jo, co vlastně napsat vo tolik všední věci? Si tak říkám, jaká to bude sranda vybrat si právě tenhle námět, ale vono jaksi né a né vyklubat se něco kloudného v tý mý kebuli, přestože já na tom dělám, ba přímo makám. A tak se vydávám do terénu hledat inspiraci.

            Spokojeně si trůním, koukám do bílé stěny naproti, a tak mě napadá, jaký by to asi bylo prima, kdyby byl toaletní papír popsaný. Člověk by tak aspoň při samotném konání nezmíral nudou a snad by i přehlédnul pachy a zvuky linoucí se z vedlejší kadibudky. No a napsány by tam mohly být třeba verše neuznávaných básníků, aby dostali taky jednou šanci, že jo…Nutno však podotknout, že tím nemyslím, že by jejich práce stály za hovno. Ba naopak, každý musí nějak začít! Například já bych to brala. Ostatně papír jako papír, že ano? A co teprve takový „toaletkomix“ na pokračování? Hrdinou by byl dlouhonohý záchodový pavouk Tonda, odhodlaně bojující za lepší „sociální“ podmínky. To by pak toaleťák šel přímo na dračku. No řekněte sami!

            Tak mě tak začíná ten humor přecházet. Ať se koukám jak chci, v mé doposud oslavované kadiboudě toaletní papír prostě není.Zmateně se rozhlížím kolem sebe, hledám po kapsách papírové kapesníky, na podlaze třeba i ten lopuch s beruškou, vše marně. Trpce lituji odhození ranního bulváru i letáku, jež mi cestou sem podala usměvavá dívka. Začínám si uvědomovat prekérnost nastalé situace, uchyluji se tedy k něčemu naprosto zoufalému. Celé své dílo, celý svůj ještě ani nedopsaný fejeton obětuji ve prospěch sebezáchrany…

            …Jau…Tak si tak říkám, vono to mé dřívější tvrzení „papír jako papír“ zas tak pravdivé nebude. Totiž abyste tomu správně rozuměli, toaletní papír je prostě něco extra, bez něj je člověk naprosto ztracený! Proto si zaslouží kapku naší pozornosti, neboť jestliže o něj málo pečujete a nedostatečně jej chválíte, prostě se vám zdejchne, tak jako i mě…a pak vám nezbude nic než…