Svatba růže

V šéle mlhy

vdává se s ránem

kleknu k tobě růže

já jsem tvůj svatební dar

hltám tvou němost po lžičkách

než spadne květ. . .

na lásku tvou umře básník

položte mě ke kořenům

ty štastná já mrtev

nemocí tak častou

a listí dnes ráno

ptáci přišli

sleduji k prameni

cizí břehy. . .

až nechají tě stranou

odshora dolů nahou

ztroskotá jeviště

v očích kal buduje pevnosti

přes kůru skla tlustou

v ramenech znamení. . .

jsem vějíř výkřiku

ta lehká rána řezu.