Kam Tě zavedou slzy hořkosti

Slzy hořkostí marnou

srdeční jizvou kanou

trpkosti opakovanou.

Chvíle je těžká.

Každou další kapkou,

sinusový rytmus

umožní nádech

pro chvíli příští.

Pálivý dotek konce.

Hořkost, smutek,

vlastní hanba,

- samota –

V pevnou skálu a

tíží Tě v hrudi.

Mysl zračí

dětský smích.

Lehkost dávných dnů.

Teplé podzimy,

v sychravý a mrazivý

se změnil dnes.

Kapka po kapce

víří hořkostí.

Úží tvůj nádech,

jako plyn či jed.

Hořkost suše pálí.

Vztek momentem uvolnění

půlí symbol lásky,

naděje a odpuštění.

Protrhnutá hráz.

Uvolnění napětí.

Naposled vytratila

se energie.

Přerušený part

jediného Skladatele.

Není nekonečnost

vědomi člověka?

Duše je teď volná

jako pták, jako

notová osnova.

Každou notou Skladatele

krášlí věčný chór.

Zrcadlo života

v němž obrazí se

další díl cesty Tvé.

V duši nese melodii nezměněnou?

Jediný Skladatel zná harmonii příští.