Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Arri III
13. 01. 2001
3
0
981
Autor
o
Miroslawek
17. 01. 2001
soxę ę lásko
nexáváme stát
před katedráló
sedm dni
světelnéx let
s vlasama od popela
vracime se zpátkę
k prvnim slzám
...na prvních schodech někdo položil květ frézie...
Já ho vidím, leží, posetý jinovatkou a ukonejšený zimou do spánku... tmavě fialové plátky přisáté k ledovému kameni zamyšleně odpočívají, schoulené... už týden vypadají jiskřivě čerstvě utržené, jako když tibeťané chrání krásu květů tím, že je zavinou do závějí z cukru...
Nezvednu jej, snad by se probudil a čas by si vyžádal svou daň kráse, snad by mi umřel v rukou, nechám ho spát a budu se opatrně dívat z dálky...
Noc nebude sama, bude mít studený květ frézie a jím si připoutá i mě...