Slepý kouzelník

Skrze tmu nemohu zahlédnout tvář
ale Tvůj hlas ke mně měkce doléhá
jako slepý kreslím obrysy bříšky prstů
všechny Tvé strachy schovám do svých slz

Pak silou, kterou bije srdce v těle
postavím dům našich snů
louku žlutou vykouzlím
zlatem slunce mých úsměvů

Perly na tvářích setřu svým klaunským nosem
oheň v krbu zapálím Ti, aby ses tmy nebála
však zahřívat Tě povoleno mají pouze paže moje
o hruď mou se opřít smíš

Rty přiložím na tvá víčka, motýla si pohladíš
vlasy něžně pošimrám Tvá bílá ramena
pak svoji duši nechám splynout s Tvojí
a nakonec do svých dlaní uzamknu Tvé odevzdání

Usínaš ...