Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se,,Zvukomalebné deště"
Autor
Damné
rozchod někdy třeba bolí..
Proč nemohu
vydat se naproti křídlům
vlaštovčím
by pohladily mé vlasy..
Pírkům
ospalým jak sám den
kdy zmámen je nočním chladem
Chci
topit se ve svých slzách
a ronit další..
Podlehnout
kletbě horší než je sen
jenž končí s Tvým umíráním..
A
nikdy mi neříkej lži
jen tu
že mne máš rád vždyť
zotročit
člověka Ti není cizí..
Stejně tak jako
neumět mi odpouštět
Vítr
bičuje křídla křehká
a z jizvy na srdci
mi krvácí den
který ve Tvých dlaních
měl být poslední..
Když v budoucnu
budoucnosti není
jen v minulá slova
smím se ohlížet?
Nač trápit se mám
s křídly jež se
zrcadlí
v bolesti
kterou jsem hýčkala
vždyť umírat je tak lidské..
V paměti leč neskoná nikdy
Tvých očí jas záře
zvukomalebné
struny
která se rozeznívá
na mé paži
vždy jen v tichu letního
deště
A proč tedy nezaprší?
4 názory
Nicolette byla pro mě svého času jediná... jsem tu taky sto let! A nežárli, já mám velké srdce, vlezete se tam obě :)