Smerinthus & Gentiana

Odraz obrazu mikrosvěta mého

paprsek světla jenž naráží stále

na stěnu uprostřed prvního stého

pokusu projít skrz ven atd....

Smerintha přišpendlit ulapit sítí

pod svícnem tma a v ní pavím okem

sledovat Zubokřídla zda se chytí

sám sobě lovcem a jediným sokem...

Lapen jest brzy a lapá on sám

po dechu přichází výdech a nádech

je tady bacha kam schovat se kam

zvěd sedí na prsou studu na zádech...

Utopen v inkoustu probodnut perem

zamotán v papyru přimáčknut pečetí

písmen psal bezpočet přesto je věren

zrodu jich plození slov a vět početí...

Přelétl hradbu svých liter a vyšel

měsíc pak zářil na stoprvní snahu

vnímal ji cítil ji viděl i slyšel

za její dveře jas luny svit na prahu...

Jak chutná sladce květ Hořce jenž barvu má

slunce on lunatik motýl směl okusit

na listech vstřícných Gentiany lutea

spočinout mohl a tělo své odložit...

Drahný kus duše své skořápku nejen

vložil on do žlutých luk hájů luhů

kvítku můj nejdražší dotaz mám jeden

jaký je osud nás ohrožených druhů???