Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Malý sběratel

01. 09. 2005
4
0
2007
Autor
Flavia

Strhující děj to fakt nemá, ale snad je to trochu k přemýšlení.

Táta mě přes stůl napomíná, ať tak děsně nehltám, že to není zdravé a už vůbec mé slušné. Někde jsem slyšel, že tohle říkají všichni otcové, protože mají neustále nutkání co nejvíc naplnit svoje rodičovský povinnosti. Já ale přece nejsem už tak malej, vždyť příští rok už půjdu do páté třídy! A hltám protože pak budu mít dřív po večeři, dřív bude noc a dřív ráno. Vždycky se mi zdá, že když dělám věci rychlejc, tak se i ručičky na hodinách v kuchyni posouvaj zázračnou rychlostí. Ale to je samozřejmě blbost. Kdyby to tak šlo udělat, aby už bylo ráno! Nikdy jsem se na nic tolik netěšil. Nemohu se prostě vůbec dočkat, až vstoupím do třídy a všichni zase vybalej na lavici svý veliký barevný alba plný známek. Kluci maj různý známky. Některý jsou moc vzácný, o ty se vždycky děsně hádáme a nikdo je nechce jen tak lehce vyměnit za jiné. Jsou z Portugalska, Finska, Ruska, ale dokonce i z Číny, nebo až z Bolívie. O tu jsme se tenkrát porvali, až si Dubáček vyrazil dech, že jsme mysleli, že je po něm. Ale zítra po Bolívii ani pes neštěkne. Včera jsem totiž dostal dopis od kamaráda. Neviděl jsem ho už hrozně dlouho, několik let, vlastně od tý doby, co se odstěhoval někam do ciziny. Už ani nevím, jak zněl jeho hlas. No a teď mi píše. A ne z ledajaký země, ten dopis, který tak podivně neznámě voní, přišel z Atlantidy! Ještě teďka tomu nemůžu uvěřit. Zíral jsem na tu známku celý odpoledne. Ty úžasný obrázky na ní jsou z barev, které jsem v životě neviděl. Vůbec se nepodobá těm našim, co ve škole vyměňujeme. Klukům vypadnou oči z důlků, vždyť takovou známku nikdo nemá! Kamarád píše, že je tam krásně, ať určitě o prázdninách přijedu, aspoň na chvilku, prý nebudu litovat. Ale asi tam za ním nepojedu. Mám přece tu fantastickou známku, Ondra mě pozve na chatu a půjčí mi na závody nejlepší motokáru a já vyhraju. Možná jí bude chtít za známku vyměnit, ale já mu odpovím, že moje známka má mnohem větší cenu, než všechny jeho motokáry. A Laděk mě za to, že se bude moct podívat, naučí u nich v kůlně vyrábět praskavý kuličky a prozradí mi, jak přilákat vlky, i když mu teda moc nevěřím. Všichni kluci se mnou budou chtít kamarádit a budou se zastavovat na ulici a říkat, hele, to je přece ten s tou známkou! Budou to ty nejlepší prázdniny, co jsem kdy zažil. Dokážete si někdo vůbec představit v životě úžasnější věc, než že vám přijde dopis se známkou z Atlantidy?


reka
01. 10. 2005
Dát tip
prijemne napsany

Markel
03. 09. 2005
Dát tip
Milé počteníčko, líbilo - T

Buendía
03. 09. 2005
Dát tip
Opravdu moc mily a prijemny..oddechovy..a kdyz si te predstavim, jak to vymyslis a pises, mam na tvari usmev:-)

Flavia
02. 09. 2005
Dát tip
Všem děkuji za kritiky! Míša_se_Š: Dík, chyba je opravena, jestli tam byla jen tato, tak to na mě není tak špatný výkon. No, desetiletej kluk nejsem, ale na deset se občas cítím :-)

cherubinka
01. 09. 2005
Dát tip
líbilo... dlouho jsem nečetla nic psaný z pohledu dítěte, takže docela dobrá změna*

LuFi
01. 09. 2005
Dát tip
Ano, o děj je nouze, ale napsáno je to dobře, opravdu dobře....

je to takový hezky úsměvný a hodně hezky napsaný:) a skvěle se to čte. jeden by nevěřil že nejseš 10letej kluk

abych nezapomněl...do třídy bych vStoupil :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru