Rozdávaly se učebnice

Kdysi jsem myslela,

 že Slunce v noci mizí, že jej

 tma polyká, ale už dávno mi kdosi

 vysvětlil, že je to jinak. Že Den a Noc je nedorozumění

a nikdy se to nemělo stát,

nic z toho co se kdy stalo,

světový války a barevný čelenky lidí co hlásaj lásku a mír a mezi něž se domýšlivě řadím.

Odlidštíme slova od vět a pak je budem líbat

 s pusou od krve co rodí naše srdce

a slunce se nám bude smát jak jsme naivní a hloupí.

Ale nám to vadit nebude,

naopak, budeme vděční za všechny východy Slunce a

batikovaný šátky a polibky na kolena a rentgenovýma očima budeme kritizovat prodejný holky na dálnici,

 abychom si nemuseli přiznat,

 že jsme ještě větší kurvy než ony a

 že se bojíme o svoje podvědomí a stačej nám otázky -

- bez odpovědí...