Dopisy v metru....:-)

Pamatujete na ty dopisy, co jste mohli vídat každý den v metru, dopisy dívce od muže, který ji ztratil? A jak to vlastně bylo...řekla bych, že jsou jen tři lidé, co to opravdu vědí. Je to on, ona a její maminka nebo nejlepší kamarádka. Ale já vám to podám tak, jak by to klidně být MOHLO.

Scéna se odehrává na společné dovolené v jižních Čechách v jednom z kempů. "Chrrr...Chrrrr....".........celý tábor duní pod snoubenčiných chrápáním. "C C C...pššš".....on se snaží dívku umlčet. "Chrrr...Chrrrr..." bezúspěšné, dívka chrní dál. Muž už toho začíná mít dost, proto vezme ručník a...... po dlouhém rozmýšlení.... odejde do sprchy. Bohužel je nějak mimo, a tak vejde do dámské. A kdo se to tam sprchuje? V očekávání ničeho zvláštního se snoubenec vtlačí pod sprchu k již sprchujícímu jedinci. Všude samá pára, ale když se muž schýbne pro mýdlo, jeho hlava narazí na cosi... Pomalu otevře oči... "Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!!!!" řval z plných plic. To už otevřela oči i kuchařka naplno si užívajíc horkou sprchu. Aby toho nebylo málo, začne v netopýřích vlnách pronášet stejně nelibý zvuk. To už ale na snoubence bylo moc. Vyběhl nahý ze sprchy a křičel:"Máme tady ufona....tady už nebudu ani minutu!!!!!" Během tří minut měl sbaleno a spěchal.Asi na autobus. Tak o tři hodinky později se na incident zapomnělo a snoubenka se probudila. Pravé oko otevřela a v domnění, že ještě stále sní se přikryla lopuchovým listím. Když si však k ní přilehl nevoňavý neumytý psík, otevřela i druhé a s konstatováním nedobré situace nehodné mé citace se donasyta protáhla.. Po dvou minutách zjistila, že tu snoubenec není a odebrala se do stanu svého milence, kde hodlala.........dospat. Scéna v mladíkově bytě: ".....a proto ti chci napsat tyto naprosto smyšlené dopisy, abys věděla, že by ses ke mě mohla něky vrátit, ale není to až tak nutné....jen jestli se chceš seznámit se Zuzankou a Jiřkou, kterým se tvá trička moc líbí..." nene, musím to vymyslet jinak...pomyslel si básník amatér. Po dalších tisících pokusech mu kdosi vnuknul nápad jeho dopis zveřejnit... A jak to bylo dál? Jestli někde existuje sklad již použitých reklam, můžete si to přečíst znovu, ale já vám mohu říct, že všichni byli šťastni a žili až do smrti...

---