Slohové svičení

SLOHOVÉ ZPRACOVÁNÍ TOHOTO TEXTU: Mladá žena vychází z dveří velkého domu. Prší. Vrací se a opět se objevuje před domem, v ruce má deštník. Vydá se po nábřeží k zastávce tramvaje. Cestou potkává starého muže, celého promoklého. Zeptal se jí, zda by mu rozměnila dvacetikorunovou bankovku za drobné. Žena s úsměvem přikývnée, z kapsy vyndá drobné mince. Je jich však málo, sáhne do tašky a hledá peněženku. Zjistila, že ji zapomněla. Vrací se domů.

"Dekadentně" Prší. Kapky studeného deště se v kamikadze rozprskávají o mokrý chodník, po kterém již tečou v slzách jejich starší sestry. Léty znavený plesnivý dům vydávil v doprovodu zatuchlého smradu mladou naivní ženu oblečenou v černém. Chvíli stála a potom si uvědomila, že se jí do něžných sametových očí zabodly proudy mrtvolně chladné vody, které ji srážely na kolena. Musela se tedy vrátit zpět do útrob prohnilého domu, kde bydlela, aby si vzala deštník. Potom ji dům opět vyzvracel do nemilosrdně hnusného dne plného mokré špíny. Tentokrát ženu tloukly pěsti deště jen do velkého černého deštníku, který si namáhavě přidržovala nad hlavou. Vykročila směrem k rezavé zastávce tramvaje. Šla přes šedé nábřeží a po pravém boku viděla, jak se v korytě líně převaluje černá krajta smrtící řeky. Kdosi ji zastoupil cestu. Byl to jakýsi odporný dědek, který vypadal tak ztrouchnivěle, jako by ležel sto let v hlubokém hrobě. Byl tak promočený, že ženu udivilo, jak může ještě držet pohromadě a nerozpustí se deštěm v páchnoucí černé bahno. Skřehotavým hlasem požádal ženu, která si nemohla nevšimnout několika jeho černých zubů, jež mu vězely v jinak prázdných rozkládajících se dásních, aby mu rozměnila promočený papírek, vzdáleně připomínající dvacetikorunou. S úsměvem, skrývajícím znechucení a nutkání zvracet, přikývla a z kapsy rychle lovila drobné, jen aby se ho už zbavila. Bohužel jich nebyl dostatek, a tak musela nervózně se klepající rukou šáhnout do kabelky pro peněženku, která jí zůstala po zemřelé babičce. V tašce nebyla. S pocitem, že se nejspíš brzy pozvrací vytáhla ruku tak nešikovně, že z kabelky vypadla pudřenka, která okamžitě podlehla mokré zkáze. Žena už na nic nečekala a rozběhla se hystericky domů, kde už na ni čekal plynový sporák. A snad konečně klid...

---