Peroxidka

Byl to ten ten typ holky

která za sebou po ulicích

tahá mrňavýho zastřihlýho čokla

a neuklízí po něm ty jeho

úplně miniaturní hovínka

Když prší, rychle

běží domů, aby jí

déšť nesmyl peroxid z hlavy

a nerozleptal ten

pracně namalovanej úsměv

"Tu musím mít", řekl jsem

protože

byla vlhká už napohled

a začal si představovat

jak stojím u jejího bytu a čekám až otevře

a přivítá mě tim svym

sexy zastřenym, vykouřenym hlasem

Když zaklapla dveře od paneláku

a jako vždycky se na mě

ani nepodívala, cestou zpátky

jsem šlápnul do toho jednoho

miniaturního hovna.

Tenkrát jsem si řekl

že by to už 

vážně chtělo změnu