To jsou teda záhady

Nevíme proč tu jsou, ale jsou tu s námi. Lidé se ptají proč tu jsou - oni mlčí. Lidé se ptají kdy odejdou - oni mlčí. Když se jich zeptáte, jak se mají, myslíte, že vám odpoví?
Neodpoví!
Někdy, když jdu kolem, je tak po očku sleduji, jak si hrají s naší trpělivostí. Vezmou ji do dlaní, mačkají ji, natahují a pak si ji se zájmem prohlížejí.
Nevěřím jim ani slovo.
Lezou mi někdy tak na nervy, že mám sto chutí je ignorovat.
Večer však zalezu do peřin a nedají mi spát. Přemýšlím, co asi dělají, jestli něco nepotřebují. Často se mi o nich zdá. Ráno k nim pak přijdu a řeknu: dnes se mi o vás zdálo. Oni jen mlčí. A lidé se diví!

---