Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSám nevím
28. 09. 2005
0
0
791
Autor
Frost
Když se potřebuji uvolnit, píšu pocity mé černé, rozpolcené duše a ulevuju tak svému svědomí...
„Kde jsi? Kde končí ta cesta... a kde začíná?“
„Vstávej a postav se mi, podívej se mi do očí!“
„No tak, povídej! Nemlč!“
„Ukaž se, zbabělče.. copak se bojíš?“
Chlad, mučení, rozklad... Peklo nebo Nebe?
„Vstaň, ukaž se, řekni mi pravdu!“
„Miluju tě...“
Peklo, to je moje nebe... já to vím... už dlouho...
A krev hoří v mém těle... možná by zmrzlá měla být.
Neuteču...
„Vstaň a postav se mi!“
„Ale já tu pořád jsem ... jsem tu s tebou...“
Tohle vypadá opravdu na schizofrenii. Možná by stálo za to trochu se uklidnit, zhluboka dýchat a zkusit přijetí. Svět není plný ostrých protikladů typu nebe a peklo. Obojí se v něm tak trochu mísí. Což znamená, že na všem lze nalézt prvky obojího. Jde o to, co hledáš.