Já, ty a....

Říkej mi jak chceš, třeba Othelo...!
A já budu malým škrtičem,
co nenadělá šrámy
Jenže jakmile ti brnknu
– byť jen jemně - o tělo,
už se začneš rdousit
svými
vzpomínkami...

Podobáš se jiné, snad prý Desdemoně...?!
Ale k čertu s tím,
jsou to jenom pitomoučké fámy
Jenže jakmile tě vidím
kouřit polonahou ve tmě na balkóně,
začínám se hryzat
svými
myšlenkami...

Stejně naše spory spláchnou otomany,
až vrátíme se v noci
ze svých provizorních míst
Na plotně si přihřejeme
zbytek seschlé many
a Jago bude pro nás další
Antikrist

Tak pojď domů,
už se setmělo.....!