Smutná

Stále se snažím,

propadám depresím,

odpusť mým pažím,

srdcem tě odprosím,

co vidět je a co je jen iluze,

tvé slzy a kam poděl se smích,

jen nespočinout, vše dělat za chůze,

tvůj stálý křik a svět nám ztich.

Ve vlnách našich stesků,

jsme papírové lodičky,

za zvuku hromů i záře blesků,

ztrácíme směr, jsme jen bludičky,

hledáme cestu, na slepé mapě života,

však každý náš krok je větší jistota,

že i přesto, že jsme malí a nicotní,

jsme tu a to je podstatný.