Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkrýš
05. 10. 2005
4
0
681
Autor
Dendere
Když se v člověku pomalu, ale jistě něco ztrácí...
V bouři je snažší milovat
Slzy se mísí s deštěm
A nikdo nepozná
Jestli pláčeš nebo jsou to slzy nebe
Smutek je maskován pavučinou snů
Tma zahalí tvé obnažené tělo
A nikdo nepozná
Jestli tvůj obličej není cizí tvář
Myslí si to více lidí, že máš talent k psaní básní.. jenom nemlč a snaž se více komunikovat se svým okolím.. lidé Ti nemohou vidět do duše, někdy je občas dobré se otevřít a svěřit se..
Tak tohle mne naprosto vystihuje. Tipek si naprosto zasloužíš, tyhle pocity . . . no, prostě znám
Ja vim, ale clovek si neni nikdy jist, kdy ten smutek prejde a by byl rad, aby to bylo co nejdrive... mozna, ze to znas sam...
Nicollette
05. 10. 2005
Nene, nejistoty tam nejsou, to uz spise ty jistoty... smutne jistoty zivotni moudrosti...