Příběhy lásky

Pozoroju nenápadně lidi, sleduju pár, který se pidí v minulosti, ve své lásce se šťourají, tak dobře jako na začátku se dávno nemají, hádájí se čí je to vina, kdo je špatný, kdo je horší, kdo je ta příčina, že už to není, jak to bývalo, vždyť se jim tak dobře vedle sebe vstávalo, ale teď už ani vedle sebe neusínají, žadné hezké chvilky už spolu nemají, jen mají pocit že už se neznají.On pozdě chodí, tím prý nejvíc tomu vztahu škodí, ona prý zas na něm vidí každý neurovnaný vlas, vztah se pomalu blíží ke konci, ještě než se rozloučí vyčtou si zkažený život, šlápoty do špatných vod a odejdou jeden doprava jedna doleva každý do svého domova, začít život odznova…
Vidím pár, ze kterých radost mám, vezou si před sebou kočárek, jedou ve třech do šťastných dálek.Však sotva se dostanou domů, úsměv zmizí jako na podzim listí ze stromů.Ona se chtěla ještě procházet, on si však raději zapne fotbal, poručí si lahváče, ona si nechce rozlobit toho rváče, tak ani nešpitne, ať ho moc neruší. Při čtvrtém pivu se jejich první díťe začne smát, otec na něj začne řvát, matka se ho zastane i když ví, že od své na začátku slibné lásky dostane.Otec opilý, řve jako zběsilý, dětí křičí, ona už raději mlčí, utírájíc si krev u nosu je jen tiše utišuje, že jednou zase dobře bude, i když ví,že lže.
Vidím hezkou holku s dobře výhlížejícím klukem.Ona je šťastná, on ještě šťastnější, ona má život s ním krásný, on s ní ještě krásnější.Vede si ji v objetí, výpraví ji humorné historky, však nežije s ní jako v zajetí, což si však každý jinak vypráví, ona ho ráda s klukama pouští, on ji však kde může podvádí a vůbec mu nevadí, že on je ji vším.On jí říká, jak ji miluje, že ať ho na pánskou jízdu pustí, ona se nad ním smiluje a on se ji za to oblíbeným způsobem pomstí.Ona nic netuší, on je rád, vždyť má aspoň kde spát, může si s jednou lidskou duší hrát a může když chce někoho milovat.
Vždyť se říká že v lásce vyhrává ten kdo miluje míň…Ach jo 

---