Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePůlnoc k podzimu s...
20. 10. 2005
1
0
1426
Autor
biglebovsky
Sedim s nudou u jednoho stolu
pokoušim se pod vahou druhé sklenky
přijít na to na co zrovna myslí
o co se to pokouší
snaží se mě dočasně nasrat
židle vrže,
z posledního slouží
je stará
má čtyři nohy přičemž
je celá bílá
přemýšlím do čeho píchnout
co uchopit a upustit
a ta fuchtle
sedí tu u stolu
to nic..nic se neděje chlapče..máš to všechno před sebou
kývá na mně hlavou možná že se i směje
to bych ale kecal
nevidim jí do ksichtu
je prázdná
špulí široká ramena
bez dechu
zápachu
dělá jí to po čertech potěchu
je tichá neboť jinak by si neškrtla
A drze přichlebuje
přál bych si ratanové křeslo
kostkovanou deku
snědou kůži a recept na Uruguayský Koňak
výhled na moře
prostě minimálně
demokratickej obrat
To by se to přemýšlelo
Seděl bych v něm
nesnídal bych a
nešel bych k obědu
Seděl bych na kraji skály
Čučel z pod deky na vodu
Půlka slunce
večeři vynechal
Poslouchal šum a cítil teplej vzduch
Pokusil bych se pod vahou osmé sklenky
Zechovat si zdravou řiť
Přijít
na co Einstein nepřišel
snížit
zdravotní sociální
i konečně zvíšit
úmrtnost všech
kývajících na mně hlavou
s úsměvem bez ksichtu
prázdných, s širokýmy rameny
těch bez dechu i zápachu