Pán tvorstva

Pod oblohou s letícími ptáky

Pádící tam kam chci už dlouho taky

Seděl, promlouval

Jak v podzim list se sune dolů

Proč hlavou všichni kývají?

Duchovnost stěží, pozná oč běží

Slova vychází, myšlenky schází

Podstata života, uniklá jistota

Přihlouplé prázdné úsměvy

Odpadky sype si do něhy

Život plátaný ze shonu

Upadlo kolo v tvém vagónu

Naplněn bahnem z rybníka

Které svědčí jen červům

Duše uspaná v hrníčku vodníka

Smějící se lidským nervům.

Vrací se domů

Zabitý den

Deprese jak pavouk spouští se sem

Cesta k podstatě bytí

Je značka co udává kurz

Musí však skoncovat hnití

Pozměnit duševní výtvory